Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Fluor a rtuť - dva jedy v ústech

Dva chemické prvky, které všichni dobře známe. V minulém století bylo velmi rozšířeno používání modrých zubních past s fluorem a amalgám (slitina rtuti s dalšími kovy) jako zubní výplň byl a nadále je nepostradatelnou pomocí při zjištěném zubním kazu. Tehdy jsme za to byli vděčni, že si můžeme vyčistit zuby téměř jedinou nabízenou zubní pastou v obchodech a že nás konečně přestal bolet zanícený zub. Dnes jsme však chytřejší, moudřejší a více dbáme o své zdraví. Nové postupy a technologie vítáme, zvláště mají-li nahradit ty staré a my tak můžeme vyzkoušet něco moderního a pro zdraví mnohem lepšího než na co jsme byli doposud léta zvyklí.

Jaký má fluor vliv na zdraví člověka?

Fluor je extrémně jedovatý plyn žlutozelené barvy. Má vysokou schopnost přitahovat k sobě všechny ostatní prvky a slučovat se s nimi již za velmi nízkých teplot. Fluor však řadíme také mezi esenciální prvky, neboť je ve stopovém množství přítomen ve sklovině našich zubů. V minulém století se plynný fluor v masivním množství užíval jako přísada do chladicích směsí v lednicích (freony) a v podobě fluoridů jako přísada do zubních past a pitné vody. Organické freony nám znečistily atmosféru na několik desítek let dopředu, rozrušují nám ozonovou vrstvu až do současnosti a nadále rozrušovat budou, neboť jejich přetrvávání v atmosféře je dlouhodobý problém, i přesto, že jsou dávno zakázány. Od fluorizace pitné vody kvůli prevenci kazivostí zubů bylo naštěstí již také upuštěno a k tomuto podivnému trendu tehdejších dob jsme se v současnosti již nevrátili.

Pokud fluor reaguje s jinými esenciálními prvky, které organismus nezbytně potřebuje, jako je např. zinek, vápník, železo, vznikají nám právě již výše zmíněné fluoridy (ZnF2, CaF2, FeF2). Extrémní afinita fluoru k vápníku nám navíc pomáhá ukládat fluor do kostí.  Anorganické fluoridy jsou zároveň velmi reaktivní a velmi jedovaté látky, které pokud organismus přijme, mohou způsobit nezanedbatelné množství škod v biochemii člověka a ukládají se v organismu po desítky let. Pokud fluor nahradí např. v kyselině octové (CH3COOH) vodík (H), vznikne nám kyselina fluoroctová (CH2FCOOH neboli C2H3FO2), což je velmi toxická látka, která dále narušuje funkci některých enzymů v organismu. Metabolismus těchto enzymů je v organismu následně blokován a nedochází k přeměně látek. Podobným způsobem působí v organismu zároveň i těžké kovy, mezi které řadíme níže uvedenou rtuť. Zubní pasty s fluorem (monofluorofosforečnan sodný, fluorid sodný nebo olaflur - aminfluorid) se používají dodnes téměř ve všech zubních pastách v množství několika ppm (až do cca 2500 ppm fluoru F-). Při nadměrném používání zubních past s fluorem a dlouhodobé expozici nadměrného příjmu fluoru můžeme začít bolestivě pociťovat usazování fluoru v kostech a zároveň si přivoláváme fluorózu zubů, což jsou viditelné žluté nebo hnědé skvrny na zubech jako důsledek otravy fluorem.  Stomatologové neustále zdůrazňují chybné návyky při péči o zuby a dásně. Mnozí si však zuby poctivě čistí a mají chrup stejně ve špatném stavu. Očividně zubní pasty s příměsí fluoru tolik nepomáhají a na vině jsou i jiné aspekty. Možná dědičnost, stále agresivnější a odolnější bakterie, PŘEKYSELENÝ ORGANISMUS nebo nedostatek jiných prvků potřebných pro zdravé zuby. Dnes při péči o zuby užíváme hlavně vápník a zinek, vyplachujeme si ústa STÉVIÍ SLADKOU , užíváme vhodné byliny, místo žvýkaček plných cukru žvýkáme raději příležitostně MASTICHU a na trhu jsou již dostupné ZUBNÍ PASTY BEZ OBSAHU FLUORU . Stopové množství fluoru, které je nutné pro kvalitu zubní skloviny může pokrýt příjem fluoru v potravinách nebo v nápojích. Množství fluoru mohou někteří lidé nahrazovat vyšší konzumací ryb nebo pitím některých minerálních vod. Na zubních pastách je proto také uvedeno, že pokud přijímáme fluor do organismu jinak, poraďme se o tom se svým lékařem. Očividně je nadměrné užívání fluoru pro organismus vysoce toxické. Vypadá to, že důsledky masivního používání fluoru v minulém století jsou tu stále s námi a jen tak se jich nezbavíme, pokud my sami nebudeme mít chuť něco změnit.

Jaký má rtuť vliv na zdraví člověka?

Výroba rtuťových teploměrů, únik rtuti do odpadních vod z výroben a amalgám v ústech. Největší námět na diskuzi o rtuti. Rtuť v ústech má dnes snad téměř každý. Je přítomna v amalgámové plombě, kterou máme vyplněn případný zubní kaz. Na rtuť v amalgámových plombách existuje mnoho názorů. Někteří tvrdí, že je amalgám pro zdravé jedince neškodný, jiní tvrdí opak. V každém případě je nutné vžít se do role alergických jedinců, kterým mohou amalgámové plomby způsobovat nepříjemné symptomy, kterými jsou např. silné bolesti hlavy. Rtuť se kumuluje v mozku a jako příčina mohou být právě amalgámové plomby. Mimo to jsou v amalgámu přítomny i další kovy a lidé s alergiemi na kovy mohou takto často zbytečně trpět. Zdravý člověk nemocného nepochopí, dokud na něj samotného ona nemoc nedolehne. Pak se teprve začne zdravý člověk sám zabývat případnou léčbou a amalgámové plomby si nechá vyměnit. Také zde je dána možnost volby. Ponechat si levný amalgám nebo jej vyměnit za dražší keramickou korunku? Vždy máme na výběr a rozhodnutí zůstává na nás. 

Tím však koloběh rtuti v těle člověka nekončí. Amalgám, tedy směs rtuti a dalších kovů (měď, stříbro, cín aj.) zůstává v ústech i po naší smrti. Po naší smrti následuje kremace a s ní spojené vysoké spalovací teploty. Jsme si jistí, že po kremaci neuniká z amalgámových plomb rtuť znovu do ovzduší? Vždyť rtuť je kapalná už při pokojové teplotě a vypařuje se!? Zpět na zem do půdy a do vod se snáší vlivem deště, zejména vlivem kyselých srážek. I když nám to už v daný okamžik bude zcela jistě jedno, měli bychom se zamyslet za svého života nad tím, co bude únik rtuti znamenat pro ostatní žijící obyvatele města, mezi kterými je i naše pozůstalá rodina a příbuzní. Už kvůli nim by nám to jedno být nemělo. Nebo ano?

1. 11. 2011

Foto: Morguefile a Diana Nebeská

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com