Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Člověk a teplota

Člověk jako jediný živý tvor dokáže žít na celé zeměkouli. Není to flóra, ani fauna, ale jenom člověk. Určitě také někteří z vás přemýšleli někdy nad tím, že člověk, jako jediný žijící tvor ze všech, osídlil celou planetu Zemi od jižního pólu, přes rovník, až k pólu severnímu. Adaptace lidského organismu a aklimatizace člověka je očividně neobyčejně vysoká. Extrémní klimatické podmínky, které panují na různých místech na naší zeměkouli už milióny let a stále se vyvíjejí, dávají prostor pro vznik míst, kde se lidé zabydlují a trvale žijí. Česká republika bývá nazývána srdcem Evropy a nachází se v oblasti mírného podnebného pásu. Teploty v zimě však mnohdy vypadají na pás polární a teploty v létě spíše na pás subtropický. Člověk žijící v České republice, a tedy v mírném podnebném pásu, se musí s teplotními výkyvy umět vyrovnat stejně, jako člověk žijící v oblasti polárního pásu, kde k výkyvům teplot také dochází. Pokud organismus člověka výkyvy teplot a změny počasí nezvládá, organismus začíná signalizovat chybu v porušení tepelné rovnováhy uvnitř těla a člověk začíná pociťovat nepohodlné stavy, výkyvy nálad a nepříjemné pocity. Dochází k poruše termoregulace uvnitř našeho organismu.

Významnou roli hrají klimatické faktory (teplota, vítr, vlhkost, délka svitu slunce, atmosférický tlak a mnoho dalších). Schopnost aklimatizace člověka je různá a záleží nejen na věku, ale zároveň na pohlaví a především zdravotním stavu. Pokud žijeme v prostředí, které nám nevyhovuje, můžeme se jednoduše přestěhovat. Pro člověka stačí takový malý test v podobě dovolené. Cestujete-li do rovníkových států nebo naopak do států na severní polokouli, zkuste si položit otázku, zda byste tam mohli trvale žít. Mnoho lidí odpoví, že nikoli vzhledem k vysokým nebo naopak stále nízkým teplotám. Máme v sobě skryté určité teplotní rezervy, které nám po dobu pobytu pomohou výkyvy teplot překonat. Ovšem předem víme, že pobyt je pouze dočasný, a tak se nám teplotní výkyvy lépe snášejí. Počítat s vyšší adaptací organismu na vysoké nebo naopak nízké teploty nemůžeme. Vše je ukryto v genetickém kódu. Jistěže někteří adaptaci organismu např. při přestěhování nebo pracovním pobytu byli nuceni zvládnout, ovšem bylo to pro ně těžké. Nejlépe se aklimatizují děti, hůře dospělí jedinci. Čím je organismus starší, tím více klesá jeho schopnost aklimatizace.

Optimální tělesná teplota je 36 - 37 °C. Jakmile dojde k poruše rovnováhy tělesné teploty, nastává proces termoregulace a organismus začíná signalizovat změny. Optimální teplota, při které se člověk cítí dobře, je mezi 18 – 27 °C. Maximální teplota uvnitř organismu, při níž je člověk schopen přežít je mezi 43 - 44 °C. Výjimkou jsou ojedinělé případy jedinců, kteří však přežili i vyšší teplotu. Teploty se však mohou lišit v závislosti na vlhkosti vzduchu. Vzpomeňme si např., že vystoupíte z klimatizovaného letadla na přímořském letišti v subtropickém nebo rovníkovém pásmu a cítíte obrovský příliv vlhkého vzduchu. Cítíte se zároveň také skvěle i přesto, že na slunci je 40 °C. Saunování může být dalším příkladem. To vše však znamená pro člověka jen krátkodobý pobyt. Člověk je schopen vydržet vysoké teploty mnohem déle, ale pouze v případě suchého vzduchu. Náhlé zvýšení teploty vzduchu vyvolává u člověka zrychlený puls, pokožka se začíná více prokrvovat a zvyšuje se výdej tepla. Pokud je navíc bezvětří, nedochází vlivem větru k odvodu tepla z pokožky a organismus se začíná potit, čímž si přirozeně odvodem tepla pomáhá sám. Teplota uvnitř našeho těla kolísá i vlivem stravy a pobytu ve vnějším/okolním prostředí. U zdravých jedinců jde však pouze o malé rozdíly, spíše o desetiny °C. Na naší pokožce je teplota vždy nižší zpravidla do 5 °C oproti teplotě uvnitř našeho těla. Proto se nedoporučuje konzumace ledových nápojů v letním období, neboť dochází ke zchlazení organismu uvnitř, ale nikoli na povrchu těla. Může dojít k teplotnímu šoku a náš organismus může začít reagovat na tyto změny mdlobami. Opakem bývá ochlazení. Uvedli jsme, že teplota pokožky je nižší než uvnitř organismu do 5 °C. Jakmile teplota pokožky překročí při delším pobytu hodnotu pod 30°C, dostaví se lehký třes a organismus se začíná bránit tak, že sám začne automaticky teplo vydávat a šetřit s energií. Zpomaluje se puls a dýchání, zužují se cévy a dochází k rychlejšímu spalování potravy, čímž se uvolňuje teplo. Teplota pokožky pod 28 °C znamená velké zdravotní problémy a dokonce bezvědomí. Při automatické termoregulaci organismu hraje také významnou roli právě vykonávaná činnost člověka. Narodili bychom-li se a zároveň vyrůstali na severní polokouli, neměli bychom problém pobývat venku a dokonce pracovat při teplotách -40 °C. Narodili bychom-li se a zároveň vyrůstali v oblasti tropického pásma, neměli bychom problém pobývat venku nebo pracovat při teplotě 40 °C. Organismus má v těchto případech adaptaci dědičnou. Přistěhovali bychom-li se do těchto míst, adaptaci si organismus získává během pobytu postupně sám.

Proto existuje na zeměkouli mnoho etnických skupin, které mají schopnost pobývat v extremních klimatických podmínkách, ve kterých bychom my, Evropané, přežili jen krátkou dobu. Nejsme zvyklí ani na vysoké teploty, ani na nízké, ani na atmosférický tlak ve vyšších nadmořských výškách apod. Ovšem co je zajímavé, že člověka nemůžeme rozdělit na druh jako např. rostliny a živočichy rostoucí či žijící v nížinách, horách nebo v různých klimatických pásmech, ale pouze do etnických skupin, kterých je součástí zase jen a jen člověk.

Další informace ZDE

Foto: Morguefile

24.8.2011

 

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com