Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Máme mít stres ze stresu?

Žijeme ve světě, který si nás utváří k obrazu svému. Dnešní uspěchaná doba nás nutí ke stále vyšším výkonům, ať děláme cokoli. Stresové situace nás dnes přímo obklopují. Je celkem jedno, jestli spěcháte právě do zaměstnání, řídíte auto nebo máte předvést perfektní sportovní výkon. Zkrátka, jak to všechno dohromady zvládnout, aniž bychom nebyli psychicky vyčerpáni, unaveni, necítili bolesti hlavy, břicha, nezvyšoval by se nám tlak nebo si nemuseli ždímat z potu košili? Určitě se v našem okolí vyskytují jedinci, kteří slovo stres ani neznají a jejich klid v rozhodujících, ba dokonce kritických situacích je až obdivuhodný. Že by měli serotonin v rovnováze? Mnohé však slovo stres děsí již při jeho vyslovení a hroutí se. Naprostá individualita zvládání nejen nestandardních situací se v životě každého z nás alespoň jednou projevila a my jsme jí museli čelit. Při dnešním způsobu života se není čemu divit, že najednou jednoho dne zjistíme, že už jednoduše nemůžeme. Projeví se únava, cítíme, jak náš organismus slábne a my v horším případě z toho kolotoče okolo nás onemocníme. Existuje nějaký recept na zvládání distresu? Tuto otázku si asi položil každý z nás mnohokrát. Nedá se však jednoznačně tvrdit, že existuje výhradně stres špatný.  Pro mnoho lidí slovo stres znamená motivaci a zvyšuje produkci adrenalinu. Mluvíme o tzv. eustresu. Otázka, zda máme mít stres ze stresu je očividně individuální a pro každého z nás může mít slovo stres jiný výklad. Naše nervová soustava je velmi složitý systém a denně řešíme mnoho úkolů, a proto se mohou naše nervy snadno natolik vysílit, že zkrátka onemocníme. Ze stresu už pak bývá mnohdy jen malý krůček k depresím. 

stres

Velmi emotivní lidé mají ke stresu mnohem blíže. Na projevy ostatních a sledu událostí ve svém okolí reagují až velmi emocionálně, a to může negativně ovlivnit nejen imunitní systém, ale zároveň také celkový zdravotní stav. Projevy emocí jsou běžnou součástí našeho života. Jsou často doprovázeny smíchem, pláčem, výrazy v obličeji nebo změně v chování. Negativními důsledky pak bývají sevřený žaludek, bušení srdce nebo NADMĚRNÉ POCENÍ . Již pouhá myšlenka na určitou událost v našem organismu vyvolává emoce. Jsme-li smutní, je smutný i náš organismus. Jsme-li veselí, je i náš organismus veselý a cítíme se skvěle. Není tedy pochyb o tom, že naše mysl má významný vliv na náš organismus. Radostné emoce by si určitě přál každý, ale mnohdy musíme čelit i emocím smutku, pláči a často se nás zmocní i pořádná dávka agrese. Psychologové radí dojít si na osamocené místo, pořádně si zakřičet a zbavit se tak pocitu hněvu. V každém případě bychom se však měli naučit agresi a hněv využívat jako podnět pro jinou a mnohem užitečnější činnost. V agresi přece tkví obrovská síla něco změnit. Mnozí mají však problémy hlubšího charakteru a v jejich starostech jim dokáže pomoci pouze odborník. Úzkost, stres a deprese nás potkávají v dnešním světě stále častěji a my bychom se měli naučit tyto civilizační stavy s nepříjemnými dopady na náš organismus minimalizovat.

Dobrá nálada pramení také ze způsobu stravování. O tom dnes již není pochyb. Kvalitní strava plná vitamínů, minerálů a dalších organismu prospěšných látek má významný vliv na nervovou soustavu a s tím spojenou emocionální stabilitu. Užívání léků na nespavost, stres, deprese nebo dnes hodně užívané slovo hyperaktivita (zejména u dětí) není dobrým tahem. Léky nám sice zaberou hned a pocítíme okamžitou úlevu, ale mohou mít negativní vliv v našem organismu někde jinde. Což se vždy dozvíme z příbalového letáku uvnitř v krabičce léku s názvem kontraindikace. Mnozí ihned po přečtení mohou reagovat emocionálně při pouhém pomyšlení na to, že se po určitém léku mohou vyskytnout problémy se zažíváním, zvracení, bolesti hlavy, horečka, vyrážka, poškození jater, vředy, poruchy vidění a další. Vypadá to, že užíváním některých léků zahrabeme díru tak, že vykopeme jinou. Měli bychom dát organismu spíše prostor pro to, aby správnou skladbou jídelníčku dostával suroviny, které využije tak, aby znovu obnovil rovnováhu. Příjmem toxických látek ze stravy a nezvládáním stresových situací se sami ochuzujeme např. o tryptofan, esenciální aminokyselinu. V jídle se tryptofan vyskytuje zejména v krůtím mase, banánech, celozrnném chlebu nebo mandlích. Dostatek tryptofanu v organismu má vliv na výrobu serotoninu, tolik nezbytnou aktivní látku pro náš organismus. Nedostatek serotoninu má za důsledek nejen výkyvy nálad, ale i mnoho dalších negativních vlivů na náš organismus spojených zejména s mozkovou a nervovou činností. Přebytek serotoninu však také není na místě, neboť je spojován s nádorovým onemocněním. Rovnováha serotoninu, stejně jako u všeho, je jistě na místě. Dáme-li si k obědu např. pořádný vepřový řízek stimulujeme tím spíše výrobu tyrosinu než serotoninu. Tyrosin je prekurzorem catecholaminů, z nichž nejznámější je adrenalin. Produkci adrenalinu jistě nepotřebují ti, kteří mají zájem o zklidnění organismu. Ovšem, že naši náladu zcela jistě neovlivní jen řízek k obědu. Biochemie člověka je velmi složitá a měli bychom se naučit souvislostem. Jak se vyrovnat se stresem, náladami, depresemi a pocity strachu či úzkostmi je spíše otázka pro odborníky, avšak kvalitním jídelníčkem může terapie třeba začít.

Komu nevadí pálivá jídla, může vyzkoušet klasický křen proti únavě a vyčerpání. Recept:

nastrouhaný čerstvý křen (0,5 kg) smíchat s 0,5 l červeného vína a 2-3 dny nechat v pokojové teplotě odstát. Poté slít přes cedníček a užívat při únavě a vyčerpání po kávových lžičkách. Čerstvé wasabi, které více eliminuje přítomnost bakterií je mnohem aromatičtější.

Uvařme si také čaj z heřmánku nebo MEDUŇKY. Užívejme v hojné míře MAGNESIUM, tolik nedostatečný prvek pro organismus jako pomoc při zvládání stresu. Vraťme se na měsíc k užívání WITÁNIE nebo ELEUTHEROKOKU

12.7.2011

 

contents ©2024 www.bionebe.cz | Standa-David.com