Vypijete denně 2-3 litry tekutin a více?
Nastává období VYŠŠÍCH TEPLOT a s tím i spojený vyšší příjem tekutin. To ale nemusí platit pro každého. Často se diskutuje o tom, kolik tekutin vlastně přijmout? Nelze všeobecně všem doporučit, kolik tekutin by měl každý člověk přijmout. Často se dozvídáme o čísle 2-3 litry tekutin denně, ale toto číslo zcela jistě neplatí pro všechny z nás. Proč je nám tedy právě toto číslo tolik doporučováno? Existuje přece několik faktorů, které ovlivňují vodní bilanci našeho organismu a někomu doporučené číslo 2-3 litry může spíše ublížit. Nedostatek vody v organismu je sice považován za vážnou poruchu, ale přebytek vody v organismu také není právě ideální stav. A protože určitě nikdo nemá zájem strávit zbytek života matematickým počítáním příjmu litrů tekutin do svého organismu, může si přečíst informace, které mu pomohou zodpovědět právě některé jeho otázky.
Vodní bilance v našem organismu
Voda na planetě Zemi převažuje nad pevninou podobně, jako voda v lidském organismu. Celková tělesná voda tvoří přibližně 60 % hmotnosti člověka a všechny procesy v našem organismu probíhají ve vodném prostředí. Nejdůležitější je voda pro buňky. Zhruba ¾ vody je obsaženo uvnitř buněk a zbylá 1/3 se nachází mimo buňky. Mimobuněčnou vodu hledejme nejen v cévách (v krvi) a mezibuněčných prostorách, ale také v kloubních mezerách, v močových cestách nebo v GIT. Zde však bývá vody velmi málo a její zvýšení právě v těchto místech je spojeno spíše s nemocemi. Správná vodní bilance je příjem tekutin= výdej tekutin, tj. přijmeme-li např. 2 litry tekutin, měli bychom 2 litry tekutin také vyloučit. Někdy ale může nastat nerovnovážný stav, který je způsoben poruchami iontových pump v závislosti na převaze či úbytku důležitých prvků pro vodní bilanci nebo poruchami vnitřních orgánů, které jsou nezbytnou součástí vodní bilance v našem těle. Iontových pump je v našem těle několik, ale v souvislosti s vodní bilancí našeho těla jsou nejdůležitější tři typy: voda a sodík, voda a chloridy a nakonec voda a draslík (na draslík dále navazuje ještě hořčík a vápník, ovšem tyto dva prvky se týkají spíše kostní tkáně a nikoli vodní bilance).
Sodík
Nejvíce sodíku je mimo buňku, tedy v krvi a v okolních tkáních. Děje se tak pod tlakem tzv. sodno-draselné pumpy, která zajišťuje, že vypuzuje sodík z buněk ven a do buněk přivádí draslík. Sodík nejvíce přijímáme v podobě kuchyňské soli a nejvíce ze všech iontů v organismu na sebe váže vodu. Samotná koncentrace sodíku v krvi nám neřekne nic o zásobách sodíku v našem organismu. Hodnota sodíku může být v normální hodnotě, ale stejně můžeme mít přesolené tkáně. Pokud přijímáme příliš slanou potravu a nepijeme dostatek tekutin, sodík nám zůstává v krvi a v okolních tkáních, které mohou být díky vyššímu příjmu kuchyňské soli v nerovnovážném stavu a mohou se tvořit otoky na končetinách a přibýváme na váze, voda se nevylučuje. Doporučuje se konzumace diuretik, které pomohou přebytečnou vodu vázanou na sodík vyplavit z organismu ven. Diuretika by se však měla používat výhradně po určitou dobu a výhradně přírodní, aby nedocházelo k nepřiměřené dehydrataci organismu a zbytečným vedlejším účinkům. Z pravidla se doporučuje pití bylinných diuretických čajů. Diuretika by neměli používat lidé trpící poruchami ledvin, při horečce, zvracení, diabetu a průjmech. Ztráta vody by byla příliš vysoká, mohlo by velmi lehce dojít k dehydrataci organismu. Rovněž sportovci by měli užívání diuretik před jakýmkoli sportem vyloučit, protože při pravidelných trénincích může docházet k adaptaci potních žláz, a tím i ke snížení vylučování sodíku potem. Při fyzické námaze dochází zejména ke ztrátám vody bez sodíku (hypotonické vody) zejména potem a dechem a nikoli vody se solí (izotonické vody). Náš organismus na velké ztráty vody reaguje sám. Dochází k rovnoměrnému rozložení vody jak v okolních tkáních, tak uvnitř buněk, v krvi se zvyšuje koncentrace sodíku, draslíku, chloridů, cukrů, uvolňuje se hormon ADH (adiuretin), který nám dá signál, abychom ihned přijali vodu, začínáme pociťovat žízeň. Při fyzické námaze nemusíme dlouho žízeň pociťovat, ale jakmile náš organismus už vyrovnání hladin iontů a vody nezvládá, může dojít k mdlobám, k deregulaci krevního tlaku a můžeme upadnout do bezvědomí. Naopak při zvracení nebo průjmech dochází ke ztrátám vody se solí. Nedochází k žádné samovolné regulaci organismem, nepociťujeme žízeň, avšak pociťujeme únavu, klesá krevní tlak a můžeme upadnout do bezvědomí bez jakéhokoli varování. Opakem bývá nadměrný příjem vody (topíme se), kdy se celý proces osmolality obrátí a vlivem tlaku uvnitř organismu dochází k převodnění buněk, nafouknou se a mohou prasknout, což způsobuje jejich smrt a my upadáme do bezvědomí. Přepíjení vodou tedy určitě nevypadá jako dobrá rada.
Sodík ale není jediným prvkem, který souvisí s vodní bilancí našeho organismu a jak už bylo výše uvedeno, velký význam pro naše zdraví hraje funkční sodno-draselná pumpa.
Draslík
Na rozdíl od sodíku je nejvíce draslíku obsaženo uvnitř buněk. Draslík se, na rozdíl od sodíku, váže na bílkoviny a polysacharidy a hodnoty draslíku v krvi jsou několikanásobně nižší než v buňkách. Zpravidla sodno-draselná pumpa zajišťuje výdej 3 iontů sodíku ven za 2 ionty draslíku dovnitř buňky + 1 iont vodíku. K tomu je však potřeba zvýšená energie. Má-li buňka nedostatek energie, draslík z buněk uniká. Tento únik nedovedou regulovat ani ledviny jako je tomu v případě sodíku a ztráty draslíku jsou pak ničím a nikým nekontrolované. V případě užívání diuretik bychom automaticky měli konzumovat stravu s obsahem draslíku, aby nedocházelo k jeho nekontrolovaným ztrátám z buněk. Draslík je obsažen hlavně v rostlinné stravě, ovoci a zelenině. Banány, datle nebo meruňky jsou výborným zdrojem draslíku. Ovšem konzumace takového ovoce a zeleniny s vyšším obsahem draslíku může být velmi nebezpečné pro lidi s poruchou ledvin. Hromadění draslíku v organismu nebo naopak nedostatečný příjem draslíku do organismu a nedostatečná funkce ledvin může způsobit srdeční arytmii až smrt. Správný koloběh draslíku v organismu podporuje zásaditost (alkalóza) organismu. Je-li organismus kyselý (acidózní) draslík uvnitř buněk nahrazuje vodík a draslík se vyplavuje do moči a odchází z buněk pryč. Jakou moč máte právě vy, zjistíte jednoduše pomocí lakmusových papírků.
Chloridy
Chloridy doprovázejí sodík a můžeme je nalézt, podobně jako sodík, mimo buňku. Přítomnost chloridů je nezbytná pro udržení ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY. Dojde-li ke ztrátám chloridů, jsou nahrazeny hydrogenuhličitany, které mají zásaditý charakter. Kyselina chlorovodíková, která je v našem organismu běžně přítomna, je mnohem agresivnější kyselina než kyselina uhličitá, a proto jsou-li ztráty chloridů příliš vysoké, dochází k narušení acidobazické rovnováhy – nastává metabolická alkalóza, která je způsobena nahrazením hydrogenuhličitanů za chloridy. Podobně jako překyselení (acidóza) není zásaditost (alkalóza) pro náš organismus žádoucí. Žádoucí je vždy rovnovážný stav. Chloridy přijímáme v podobě kuchyňské soli. Přijímáme tedy stejné množství sodíku jako chloridů. Chloridy ztrácíme močí, potem, ale také při zvracení nebo opět příjmem diuretik.
Co z toho vyplývá?
Není možné všeobecně doporučovat pití 2-3 litrů tekutin. Očividně svou roli hraje zdravotní stav jednotlivců, váha a především přítomnost jednotlivých prvků v organismu, o jejichž hodnotách většina lidí není vůbec informována. Lidem s poruchami ledvin může doporučení 2-3 litry tekutin denně spíše ublížit. Pokud je člověk zdravý, pak základní všeobecná doporučení pro člověka mohou vypadat asi takto:
- Pít vodu by měl každý dle své potřeby, neměl by však pociťovat žízeň
- Lidé s otoky končetin by měli zvážit krátkodobý příjem přírodních diuretik, která jim mohou ulevit
- Lidé přijímající diuretika by měli zařadit do jídelníčku potraviny s obsahem draslíku
- Sportovci by neměli užívat před tréninkem užívání jakýchkoli diuretik, ani kvůli snížení váhy
- Lidé s poruchami ledvin by měli eliminovat nadbytečný příjem vody a kuchyňské soli do organismu
- Senioři by měli příjem vody mírně navýšit
- Při zvracení a průjmech se doporučuje jednorázově vypít fyziologický roztok (1 čajová lžičku
kuchyňské soli se rozpustí v 1 litru vody)
- Na nedostatek vody nás může upozornit náhlá bolest hlavy
- Diuretika ubližují lidem trpících anorexií
- Udržovat rovnovážný stav kyselin a zásad v organismu
- Při zvýšené teplotě vzduchu a zvýšené námaze si zajistit pravidelný PŘÍJEM VODY
- Při zvýšených teplotách vzduchu nepřijímat ledové nápoje, spíše vlažné a teplejší
Seznam by mohl pokračovat, ale nejdůležitější ze všeho je nepociťovat žízeň a cítit se svěží. Každý organismus je jiný a všeobecné doporučení přijímat 2-3 litry tekutin denně vykouzlí dnes některým už jenom úsměv na tváři.
27.5.2013
|