Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Steroidní hormon kortizol a naše strava

Hormony jsou zodpovědné za náš mladistvý vzhled nebo stárnutí a jejich síla nám buď energii dává, nebo naopak odebírá. Postupem času mohou muži a ženy pozorovat změny ve stavbě svého těla. Připisuje se stárnutí, že se u mužů množství hormonu testosteronu snižuje a začíná převládat estradiol, ženský hormon, po kterém se muži zakulacují a rostou jim prsa. U žen je to přesně naopak, rostou jim chloupky pod nosem, prsa se zmenšují a hrubne jim hlas. K tomu dochází převážně v menopauze a andropauze. Toto vše je však už dávno známo lidem po mnoho generací a málokdo se nad tím pozastaví. Spíše to mnozí z nás berou s humorem. Čas sice nikdo z nás nemůže zastavit, ale příjem cenných látek pro správný metabolismus sami ovlivnit můžeme, a tím procesy předčasného stárnutí zpomalit. Pojďme si z celé té řady hormonů trochu více přiblížit kortizol patřící do skupiny steroidních hormonů, kterým lidově říkáme kortikoidy a přečtěme si, jak jeho správná/špatná funkce souvisí se správným/špatným stravováním.

Kortizol

Kortizol je hormon, který řadíme mezi kortikosteroidy. Kortizol nám vzniká v kúře nadledvinek po vybuzení adrenokortikotropního hormonu (ACTH). Kortizol má funkci katabolickou a zároveň anabolickou. Obě jeho funkce dohromady nám společně ovlivňují metabolismus celého našeho těla. Nedostatek kortizolu upřednostňuje přebytek ACTH a naše kůže nám tmavne nebo se objevují tmavé skvrny na obličeji či kožní vyrážka na rukou. Nedostatek kortizolu je dále spojen se sníženou funkcí štítné žlázy, se slabou odolností na stres, pesimistickým chováním, přílišnými emocemi, nervozitou, únavou nebo s neustálým pocitem hladu či naopak žádné chuti na jídlo. Naopak nadbytek kortizolu může mj. znamenat nádorové onemocnění.  Rovnováha kortizolu je tedy nesmírně důležitá, a pro mnoho z nás je velmi obtížné tuto rovnováhu zachovat, neboť si důsledek přebytku nebo naopak nedostatku kortizolu mnohdy sami neuvědomíme, dokud se neprojeví nemoc.

Kortizol a cukr

Kortizol zvyšuje hladinu cukru v krvi. Má tedy opačný efekt oproti inzulinu. Z toho plyne, bude-li naše strava bohatá na cukry (hlavně nekvalitní cukry), přivozujeme si vědomě cukrovku a obezitu. Kortizol je většinou vázán na bílkovinu. Z tohoto důvodu je třeba do organismu dodávat kvalitní bílkoviny (proteiny). Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami, které si většinou organismus sám neumí vyrobit. Bílkoviny jsou součástí svalů, srdce, jater nebo krve atd., a to vše nám tvoří imunitní systém. Kvalitní bílkovinou však nejsou tvořeny mléčné výrobky, jak se mnozí mohou mylně domnívat z reklamních spotů. Mléčné výrobky totiž příliš kvalitní bílkoviny neobsahují. Mléčné výrobky naopak obsahují látku zvanou kasein, na kterou je mnoho lidí alergických a dále obsahují hlavní cukr – laktózu, která pro mnohé znamená střevní potíže z důvodu nedostatku enzymu zvaného laktáza, který laktózu štěpí na jednodušší látky. Tato nemoc se nazývá intolerance laktózy neboli nesnášenlivost mléčného cukru. Budeme-li např. dětem podávat v nadměrné míře mléčné výrobky, budeme jim tedy zároveň zvyšovat příjem cukru – laktózy. A protože z výše uvedeného vyplývá, že kortizol zvyšuje hladinu cukru v krvi, pěstujeme dětem cukrovku I. typu. Zdravé cukry nepřijímáme z bonbónů, přeslazených nápojů, žvýkaček, oplatek, buchet atp., ale z čerstvého ovoce a zeleniny, i ve formě sušených plodů. Příkladem za všechny je banán, hroznové víno, meloun, citrusy, mrkev nebo jahody. Zvýšená konzumace čokoládových tyčinek, müsli, cereálií (mimo naklíčených) jsou dalšími adepty na blokaci kortizolu a dalších hormonů. Nenechme se proto opět ošálit reklamními spoty podobně jako s mléčnými výrobky. Hlavního glukokortikosteroidního hormonu – kortisolu může být však také přebytek, který je spojován s příliš bohatou stravou, hromaděním tuku a sníženou funkcí štítné žlázy, což má za důsledek nadváhu a zpomalený růst. A opět jsme u reklamy a kvalitně provedeném marketingovém tahu na spotřebitele. Sycené nápoje s obrovským množstvím cukru nebo naopak nápoje či výrobky s anglickým názvem „light". Pokud pomineme tolik diskutovaný fastfood (hranolky, langoše, hotdogy, hamburgery atp.), který je přímo brzdou produkce kortizolu a zmíníme onen název light, tak zjistíme, že tyto výrobky nám navozují pocit sytosti jenom na chvilku a zakrátko se dostaví opět hlad. Proč? Jde o uměle přetvořené potraviny, které neobsahují výživné látky a obsahují umělá sladidla. Mozek však rozezná umělý cukr od přírodního a umělého cukru si vůbec nevšimne. Mozek potřebuje detekovat glukózu a nikoli levný aspartam (E 951), aceulfam (E950) nebo sacharin (E 954) atp. Díky příjmu těchto umělých sladidel mozek nebrzdí chuť na sladké a my si příjmem nekvalitních cukrů zbytečně zvyšujeme cukr v krvi. A jak s tím souvisí kortizol? V tento moment se kortizol stává katabolickým hormonem, což lze laicky popsat slovy – rozkládá nám složité látky na jednodušší – nemá energii – potřebuje se navázat na bílkovinu - hledá ji - najde ji ve svalech a začne likvidovat svalovou tkáň, kde se bílkoviny hromadí. Ubýváme na váze na úkor svalové hmoty! Kortizol je však zároveň anabolický hormon, který pokud bude hladina glukózy správně regulována, bude nám pomáhat svaly budovat. Jednoduše metabolismus kortizolu při správné výživě bude v rovnováze. Budeme-li konzumovat nekvalitní cukry, brzdíme vylučování kortizolu a dáváme podnět ke zvýšenému vylučování ostatních hormonů, kterými jsou inzulin nebo adrenalin aj. Tělo se přirozeně snaží zvýšit hladinu glukózy samo, ovšem důsledkem je hypoglykemická krize a příprava na „jakýsi útok“, který je ve skutečnosti útokem proti nikomu.

Kupujme lepší potraviny

Vidíme, že kvalitní potraviny souvisí i s hormony v našem těle a s jejich správnou funkcí. Budeme-li se stravovat chybně a nekvalitními potravinami, budeme se stále potýkat s nemocemi a zdravotními potížemi. Když už my, dospělí lidé, jsme byli vychováváni v éře fosfátů, dusičnanů, dusitanů, hnojiv, pesticidů, polychlorovaných bifenylů, rtuti, olova, chloru, fluoru, kadmia, glutamátu sodného, zkrátka starých zvyků a zlozvyků, nemusíme v tom však pokračovat. Zkusme se nad tím vším zamyslet a budujme lepší životní prostředí a potraviny alespoň pro naše děti. To, že my jsme na těchto škodlivých látkách pro organismus vyrůstali, nevědomě či vědomě jsme si vypěstovali poruchu našeho imunitního systému a prodělali řadu nemocí, neznamená, že v tom musíme stále pokračovat. Vždyť doba se mění a výzkumy v životním prostředí a potravinách zřetelně ukazují chyby, které jsme v minulosti jako lidé dělali. Už jsme totiž s lepším přístupem začali, tak v tom stále pokračujme…….

Alternativní zdroj při nedostatku kortizolu ZDE 

Pozn. U citrusů bychom měli být na pozoru před fungicidem zvaným bifenyl (fenylbenzol) značen E 230, který se získává z dehtu. Jde o konzervační látku, která zabraňuje tvorbě plísní na citrusech a jejich obalech a po oloupání bychom ji svým dotykem rukou mohli přenést na dužinu uvnitř. Spolu s O-fenylfenolem (E 231) nebo O-fenylfenolátem sodným (E 232) se jedná o karcinogenní látky, kterými se obaly citrusů ošetřují. Po oloupání jakéhokoli citrusu je potřeba si velmi důkladně umýt ruce! Ostatně veškerá zelenina a ovoce běžně nabízená běžně v obchodech, je ošetřována pesticidy, pokud nenese známku BIO. Difenyl, fenylbenzol (E 230) – vyrábí se z dehtu, v kombinaci s O-fenylfenolem (E 231) a O-fenylfenolátem sodným (E 232) podporuje vznik nádorů.  Aspartam (E 951) – velmi nebezpečný pro poruchu mozkové činnosti, zvláště u dětí (alergie, deprese, ztráty paměti, bolesti hlavy apod.) Acesulfam (E 950) – většinou míchán s maltodextrinem, acesulfam přispívá k nadváze. Sacharin (E 954) – škodlivý pro osoby s poruchou močového ústrojí, vyrábí se z toluenu.

14.3.2012

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com