Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Proč je člověk nejvíce nemocný druh na planetě?

Kolik asi dnes lidstvo používá synteticky vyrobených chemikálií? Číslo jde zcela jistě do desítek tisíc. Kolik tun z těchto synteticky vyrobených chemikálií spotřebuje sám člověk a kolik tun vrátí zpět do životního prostředí? Čísla jdou do miliónů tun. Jak se tyto chemikálie projevují v našich běžných životech? Zvyšují se počty lidí a zvířat umírajících na rakoviny a jiná onemocnění. Zvládne náš imunitní systém nápor příjmu několika desítek kilogramů chemikálií ročně? Co se musí stát, abychom se probudili a přehodnotili náš přístup?

Kde všude máme toxické prvky nebo sloučeniny?

Odpověď by mohla být jednoznačná. Všude. Kam se jen podíváme, všude nás obklopují nebezpečné toxické výrobky pro člověka a životní prostředí. Sami si je dokonce vyrábíme a dobrovolně používáme a dokonce některé z nich konzumujeme. Podívejme se na krátký seznam:

-          Čisticí prostředky                                      

-          Potravinářské přísady a přísady do nápojů

-          Syntetické léky

-          Výfukové plyny

-          Průmyslová hnojiva a pesticidy

-          Barvy, laky, lepidla, tmely, parafíny, rozpouštědla atp.

-          Kosmetika (deodoranty, zubní pasty, mýdla atp.)

-          Mykotoxiny (plísně, aflatoxin atp.)

Seznam můžeme doplnit o fosfáty, azbest, jednotlivé prvky (chrom, nikl, kobalt, olovo, rtuť, kadmium, chlór, hliník, měď atp.) a výrobky z nich. Ze všech těchto prvků a sloučenin člověk vyrábí výrobky, které běžně používá ve svém domově a dobrovolně si je v obchodě kupuje. Dobrovolně kupujeme a používáme pesticidy, syntetické léky, barvy, laky, lepidla, parafíny, kosmetiku s obsahem parabenů, průmyslová hnojiva, bělidla, umělá sladidla, plísně, konzervované výrobky, čisticí prostředky, rozpouštědla s obsahem toluenu, xylenu, benzenu aj., výrobky s obsahem anorganických kovů jako např. hliníku, rtuti, mědi, olova, chromu aj. toxických látek. Dnes naprosto běžně koupíme výrobky v obchodech s obsahem chemických aditiv, nad jejichž složením určeného zejména pro konzumaci či další potřebu lidí některým zůstává rozum stát.

Chlorhydrát hliníku nebo hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde – oba velmi rozšířeny v deodorantech a antiperspirantech. Příčinou nemocí kůže může být právě denní používání takových látek.  Např. hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde patří do skupiny aldehydů jako např. akrolein, formaldehyd atp., což jsou pro člověka vysoce toxické aldehydy. Musíme ale konstatovat, že výrobci touto synteticky připravenou „vůní“ , která má za příčinu mnoho alergií, přivábili opravdu početnou skupinu lidí.

Kyselina benzoová a benzyly – velmi rozšířena v kosmetice a lécích. Tento potenciální karcinogen (rakovinotvorná) je synteticky vyráběn oxidací toluenu a je známá pod „éčkem“ E 210. Její soli jsou v mnoha potravinách a nápojích pod čísly E 211 (benzoan sodný), E 212 (benzoan draselný), E 213 (benzoan vápenatý). U nás jsou rozšířeny soli sodné a draselné zejména v nápojích (šťávy, slazené limonády a některé minerální vody). Velmi rozšířené konzervační látky, které mají negativní vliv nejen na dospělé osoby, ale především děti. Poškozují endokrinní systém.

BHA/BHT – (butylhydroxianisol E 320/butylhydroxytoluen E 321) – konzervační látky a potenciální karcinogeny. V některých státech jsou zakázány, ale v České republice jsou součástí některých léků, a tedy povoleny. Říkejme jim „antioxidanty“, což v podstatě sice jsou, nicméně poškozují zároveň játra a slinivku.

Gutamát sodný – neurotoxin poškozující nervovou soustavu a endokrinní systém. Jeho masivní používání v potravinách podporuje u dětí ADHD (hyperaktivitu) a poškozuje trávicí systém. Výrobci jej skrývají i pod jinými názvy jako např. autolyzované kvasinky, hydrolyzované proteiny, chuťové přísady, kyselina glutamová, glutaman sodný, přirozená aromata atp. V podstatě nám zajišťuje u potravin lepší a nezaměnitelnou chuť, kterou po jejich dlouhodobé konzumaci a zároveň jejich absenci opět vyhledáváme. Někteří jsou na glutamátu již natolik závislí, že jim činí problém zkonzumovat jídlo bez obsahu glutamátu a považují toto jídlo za špatné či nedostatečně ochucené. Používá-li se k přípravě a dochucování jídel glutamát sodný zároveň v kombinaci s kuchyňskou solí, dochází k tak silnému zasolení organismu, že za čas může i jinak zdravý člověk pociťovat potíže v souvislosti se "solnými doly" ve svém těle.

Erythorbát sodný (isoaskorban sodný E 316) – pro vybarvování masa, zrychluje jeho uzení, silně toxický, v mnoha státech zakázaný, v ČR povolený s limitem 500 mg.kg-1.

Fluorid sodný – v zubních pastách a ústních vodách také pod názvy olaflur (aminfluorid) nebo monofluorofosforečnan sodný, vysoce toxický, ovlivňuje nervovou soustavu, činnost mozku a způsobuje poškození ledvin. Tento vysoce toxický prvek byl používán již za II. světové války nacisty! Dodnes je obsaženo povolené množství v některých zubních pastách a ústních vodách, za které platíme své peníze! Platíme si za jedy a tyto jedy podáváme vědomě/nevědomě i svým dětem již od jejich prvních zoubků! Více o fluoru ZDE

Sacharin – chemicky připravené umělé sladidlo z kamenouhelného dehtu (vedlejší produkt při zplyňování uhlí nebo výroby koksu), které je obsaženo ve výrobcích DIA, v některých minerálních vodách a dalších údajně dietních nápojích. Pravděpodobně podporuje růst nádorů a poškozuje trávicí ústrojí.

Dusitany a dusičnany – nesmírně toxické, známé karcinogeny, za přítomnosti alkoholu se mění na nitrosaminy. Nitrosaminy jsou regulovány kontrolovaným přidáním dusitanů do masa a dalších potravin Vyhláškou č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. Hlavním zdrojem nitrosaminů je maso, uzeniny a sýry.

A to je opravdu jen zlomek chemie, kterou máme v potravinách, kosmetice či lécích. Otázkou zůstává, proč máme na škodlivé látky povolené limity a proč nejsou alespoň v potravinách pro člověka zcela zakázány? Jak je možné, že některý výrobce umí vyrobit stejný výrobek, ale bez obsahu škodlivých aditiv a výhradně s přírodními složkami? Proč se obyčejným lidem podsouvají potraviny s obsahem alergenních či pro mnohé přímo toxických látek? Na nemocných lidech se dnes již přeci vydělávají dost velké peníze! Nemocných se však potřebuje očividně ještě mnohem více, aby zisky byly mnohem a mnohem vyšší.

Když toxické látky shrneme do jednoho odstavce

Seznam toxických látek je velmi obsáhlý a není možné je zde všechny prezentovat. Máme kontaminované vodní zdroje, potraviny, nápoje, kosmetiku a mnohé další. Tyto stovky toxinů se nám hromadí v organismu v játrech, ledvinách, mozku, kostech, střevech, svalech, plicích, kůži nebo v cévním řečišti. Zabraňují buněčnému dýchání a vyvolávají záněty a různá onemocnění. Vzduchem se tyto látky přenášejí z místa na místo, dýcháme je navázané na prachové částice ve znečištěném životním prostředí, které se nám usazují hluboko v plicích, v alveolách. Mnohé toxické látky a prvky se vzájemně slučují v ještě nebezpečnější sloučeniny a podporují nám oslabení imunitního systému. Mnozí bydlí na radonu, ve zdech mohou mít azbest, ze starého laku na nábytku se může uvolňovat formaldehyd, oblékáme si oblečení z čistíren oděvů s obsahem tetrachlorethylenu či samotné oblečení je vyráběno z „ropy“, masivně vyrábíme a používáme plasty (nábytek, nádobí, obaly atp.), se kterými mají lidé zabývající se odpadovým hospodářstvím obrovskou práci jak vše vyrobené z plastu a vyhozené do kontejnerů zlikvidovat, masivně konzumujeme mnohdy zcela zbytečně léky, likvidujeme si vlastní zahrady používáním chemikálií v domnění, že se zbavíme škůdců, ale zapomínáme, že chemikálie prostupují a kontaminují půdu a kontaminují zároveň výrobky určené ke konzumaci lidí. Mnoho továren do ovzduší denně vypustí milióny toxických částic, vědomě porušují emisní limity, ze strany velkých společností se obcházejí či porušují zákony o ochraně ovzduší, o ochraně vod i za cenu finančního postihu. Žijeme všichni společně s obrovským množstvím neurotoxinů a ptáme se, proč jsme nemocní? Nikdy neříkejme, že etikety na výrobcích číst nebudeme, máme-li děti či již vnoučata, pro které tyto výrobky také kupujeme. Chceme svým dětem kupovat to nejlepší nebo jim chceme likvidovat zdraví již od kojeneckého věku? Stovky karcinogenních látek, které nás obklopují, jsou spouštěči pro nemoc zvanou rakovina. Přidáme-li ke všem těmto toxickým látkám, které se nám v organismu hromadí překyselený organismus, počítejme s nádory, záněty, vředy a dokonce s apoptózou (buněčná smrt). Pravda je však lidem profitujících z tohoto chemického koloběhu dobře známá a tito lidé hřeší pouze na neznalost obyčejných lidí. Lidí, kteří si za své vydělané peníze chtějí koupit jen kvalitní potraviny, výrobky a žít spokojený a plnohodnotný život. Mnohdy jim však jejich plány překazí nečekaná nemoc a kruh složený z neustálého příjmu toxických látek se neuzavírá, ale naopak, stále pokračuje……..  

Člověk je nejvíce nemocný druh na planetě Zemi

Žádný jiný živočich na planetě nemá tolik nemocí jako člověk. Jakékoli zvíře si svou potravu pečlivě vybírá, a pokud nemá svou potravu k dispozici, jednoduše raději nejí nic. Můžeme mu dát náhražku, avšak zvíře si ji mnohdy ani nevšimne. Např. psovi koupíme granule a pes je nežere, i přesto, že je na obalu napsáno „pro psy“. Cítí, na rozdíl od člověka, náhražku nebo chemické přísady. Proč se člověk rozhodl jíst sám a dobrovolně i to, co se potravou nazývat rozhodně nedá? Lidé pak dodávají svému organismu špatné stavební prvky a ze špatných stavebních prvků se kvalitní dům zcela jistě nepostaví. Jako lidstvo jsme se díky neustálému chemickému koloběhu naprosto vzdálili od naturopatie. Jakmile nás někde začne něco pobolívat, okamžitě saháme po nějakém prášku, abychom bolest utlumili, nikoli hledali příčinu, proč tato bolest nastala. V hojné míře si překyselujeme takovými léky organismus, což je další příčina jiných onemocnění. Organismus se sám snaží v podobě bolesti, horečky, zvracení, průjmu, rýmy, kašle, pocení nebo častějšího vylučování zbavit toxických látek z těla ven. Pokud zabráníme našemu organismu jakýmsi „práškem“ ve vylučování těchto toxinů z organismu, přivodíme si za čas nádory nebo v lepším případě zduřené lymfatické uzliny. Máme-li v organismu doslova skladiště toxických látek, nesmíme se jich zbavovat všech a rychle najednou. Toxické látky se ukládají ve velké míře také v tucích, kde se nám hromadí a tvoří tzv. depot. Pokud se budeme snažit o jejich okamžitou eliminaci, můžeme si díky úbytku tuků přivodit dokonce otravu organismu! Člověk je  nejvíce zanesený toxickými látkami oproti jiným živočichům. Toxické látky máme ukryty hluboko v tkáních již od dětství. Bohužel, většina z nich pochází ze stravy a ze znečištěného životního prostředí. Dobrovolně si kupujeme potraviny, které jsou nám systematicky podsouvány v obchodech, a dobrovolně si životní prostředí kolem sebe sami znečišťujeme. Špatné potraviny nás ucpávají, zanítí nebo zahleňují, což vede k selhání mnoha orgánů a tkání. Nejrozšířenější rakovinou je rakovina tlustého střeva. Proč neustále slyšíme, že počty lidí s touto nemocí stále stoupají? Možná je odpovědí dědičnost, možná ale může být odpověď - z příjmu chemických aditiv v potravinách, z používání kosmetických přípravků s obsahem škodlivých látek, které se vstřebávají kůží, z konzumace nadměrného a mnohdy zbytečného množství léků, ze znečištěného životního prostředí a ze stresového způsobu života.

Tipy na pohlcení toxických látek na vaší zahradě nebo ve vašem domově

O detoxikaci lidského organismu jsme u nás napsali už hodně řádků a máme u nás i produkty, které všem co mají zájem o očistu organismu, mohou při detoxikaci svého těla pomoci. Nedali jsme však dosud žádný tip, jak se zbavit toxických látek ve vašem domově a přitom váš domov zvelebit. Ovšem, že doporučujeme nepoužívat chemické látky s obsahem toxických látek přímo v interiérech (barvy, laky, rozpouštědla, čisticí prostředky atp.), ale výhradně s co nejnižším obsahem ropných látek či zcela bez obsahu organických těkavých látek (VOC), ale můžeme si zakoupit také rostliny a květiny, které tyto toxické látky pohlcují.

Pokud máme zahrádku, existují i rostliny, které nám pohlcují toxické látky z půdy. Takové metody nazýváme fytoremediace a fytodegradace. Fytoremediace je vysázení takových rostlin, které uvnitř sebe kumulují xenobiotika a polutanty z půdy a tyto rostliny se poté sklízí. Fytodegradace je vysázení takových rostlin, které svými kořenovými exudáty přeměňují toxické látky přímo v půdě na netoxické. Tímto způsobem si můžeme půdu vyčistit od organických ropných látek, některých užívaných pesticidů či detergentů. Zvláštní symbióza rhizosféry, kde žijí milióny mikroorganismů s kořenovými exudáty těchto rostlin naší zahrádce jenom prospěje. Existuje i metoda zvaná fytovolatizace, kde rostliny pohlcují právě již výše zmíněné organické těkavé látky (VOC). Metod „fyto“, které pomáhají čistit půdu i vzduch kolem nás je zkrátka mnohem více, nicméně výše uvedené mohou využít všichni na svých zahradách. Příkladem je např. penízek modravý (Thalaspi Caerulescens), který pohlcuje toxické těžké kovy, zejména kadmium a penízek okrouhlolistý (Thalaspi rotundifolium) zase pohlcuje např. olovo. Sice u biologických metod nedochází k odstranění xenobiotik na 100 %, ale půda se díky nim od toxických látek zotaví mnohem rychleji.

Pokud chceme mít čistější vzduch uvnitř svého domova, oživme prostředí uvnitř rostlinami a květinami. Mnoho pokojových rostlin pohlcuje toxické látky z ovzduší jako např. formaldehyd, xylen, benzen, čpavek, toluen, trichlorethylen aj., které řadíme mezi VOC - těkavé organické látky. Mnoho z těchto látek se sice běžně vyskytuje v životním prostředí, ovšem pro člověka jsou nedýchatelné, a tedy vysoce toxické. Rostliny, které jsou známé pohlcovače těchto VOC, jsou zejména filodendrony, dracény, břečťan popínavý, fíkus, šáchor, zelenec copatý nebo bromélie aj. Seznam těchto rostlin je mnohem větší. Takové rostliny nám mohou doma pročistit vzduch od toxických látek, avšak na druhou stranu u některých druhů takových rostlin je třeba zvýšené opatrnosti kvůli jejich obsahu alkaloidů a glykosidů, mohou být jedovaté. Zvláštní opatrnost při jejich pěstování je potřeba zejména v případě, pokud máme děti či domácí mazlíčky. Již samotný dotek s rostlinou může vyvolat alergickou reakci a při požití listů či květů dokonce otravu.

Symbol chemických látek „zdraví škodlivé“ na některých potravinách a lécích stojí za úvahu

Toxicita chemických látek dokáže být pro člověka velmi nebezpečná. Nebezpečnou látkou nebo nebezpečným přípravkem je totiž vše, co obsahuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností. Mezi používané nebezpečné vlastnosti řadíme např. látky:

a)      Výbušné

b)      Oxidující

c)       Hořlavé

d)      Extrémně hořlavé

e)      Toxické

f)       Vysoce toxické

g)      Zdraví škodlivé

h)      Žíravé

i)       Karcinogenní

j)       Mutagenní

k)      Teratogenní

l)       Nebezpečné pro životní prostředí atd.

Pojďme si na rovinu přiznat, že mnoho aditiv v potravinách, lécích či kosmetice se vyrábí synteticky z látek, které jsou pro člověka vysoce toxické. Přídatné látky reguluje Vyhláška č. 4/2008, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin, kde jsou mj. uvedeny také maximálními limitní hodnoty těchto látek. Tato vyhláška je doplněna změnami ve Vyhlášce č. 130/2010 Sb., kde jsou upraveny limitní hodnoty zejména na umělá sladidla jako např. aspartam, acesulfam atp. Takže maximální limitní hodnota vlastně znamená, že tam je látka obsažena. Nikde se však neuvádí, co se stane, pokud tuto látku v potravině budeme užívat s tímto limitem např. 10 - 20 let denně. Možná by stálo za úvahu, pokud jsou některé potraviny, léky či kosmetika povolené k prodeji pro potřebu lidí, aby byl viditelně umístěn na obalu také symbol chemických látek „zdraví škodlivé“, které po vdechnutí, požití nebo průniku kůží mohou způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví. V našem případě spíše chronické, na jejímž začátku je alergie a nastupují léky, následuje chronické onemocnění a možná smrt. Kolik lidí by asi takovou potravinu, lék či kosmetiku koupilo, kdyby tam byl takový symbol? Tohoto kroku se však asi nedočkáme, a proto raději učme už své děti eliminovat tyto škodlivé látky na minimum a užívejme při svých činnostech a přípravě jídla zdravý selský rozum. Jde nám všem přeci o zdravou budoucí generaci a nikoli o generaci stále více alergickou a nemocnou.

Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/Legislativa-ostatni_uplna-zneni_vyhlaska-2008-4-potraviny.html

Zdroj obrázky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_klasifikace

1. 6. 2012

 

 

 

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com