Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Oxid dusnatý není jenom jedovatý a vitamín E není jenom alfa-tokoferol

Úvodem nejprve špetka chemie:

NO – oxid dusnatý

NO2 – oxid dusičitý

N2O – oxid dusný (rajský plyn)

Nelíbí se vám smogová situace ve vašem okolí? A to se není čemu divit. Jenom oxid dusnatý však smog nedělá a určitě se najdou i jedinci, co oxid dusnatý inhalovali. Oxid dusnatý je sice silná zbraň pro náhlou smrt člověka, ale zároveň nám denně zachraňuje život. Jak je to možné? Je oxid dusnatý pro člověka opravdu tak toxický nebo je to molekula v metabolismu člověka naopak vítaná. Záleží na tom, jaký úhel pohledu zvolíme. V každém případě je oxid dusnatý dvousečnou zbraní.

Oxid dusnatý z pohledu člověka

…….oxid dusnatý je primitivní plyn, který je pro mě jedovatý. Nemám rád výfukové plyny. Oxid dusnatý tam vzniká spalováním dusíku a dostává se mi nejen do plic, ale zároveň do atmosféry, kde způsobuje spolu s dalšími plyny smogovou situaci.

Oxid dusnatý z pohledu vitamínu E

……..člověk zkonzumuje mnoho dusičnanů a mnoho oxidů dusíku, včetně oxidu dusnatého se v jeho organismu přemění na jedovaté radikálové formy. Jsem velký a silný antioxidant, který pomáhá přeměňovat oxid dusičitý zpět na oxid dusnatý, a dokážu ještě mnohem více.

Oxid dusnatý z pohledu některých bakterií a parazitů

….početné skupině bakterií a parazitů se líbí prostředí toxických dusičnanů a dusitanů, a proto je v takovém organismu pro ně prostředí přímo vítané. Nemáme rády oxid dusnatý, protože jeho působením dochází k naší likvidaci. Producentem oxidu dusnatého jsou v organismu bílé krvinky, které jej vypouští na obranu proti bakteriálním infekcím, kterým se v překyseleném organismu velmi daří.

Tak nějak může uvnitř našeho organismu vypadat koloběh oxidu dusnatého. Oxid dusnatý je velmi nestálý plyn a během několika sekund se přeměňuje na dusičnany a dusitany. Ovšem díky Alfredu Nobelovi už dnes víme, že oxid dusnatý má i své nesporné kvality uvnitř našeho organismu. Koho by tenkrát napadlo, že Nobelův objev – dynamit, bude nadále využívat medicína k léčbě srdečních příhod. Na Nobelův vynález navázal v oblasti chorob kardiovaskulárního systému také Rudolf Virchow, který je znám svým výrokem „Omnis cellula a cellula“ (Každá buňka pochází z buňky), a který mj. také rozšířil poznatky problematiky embolie a trombózy.

Oxid dusnatý je přítomen přirozeně ve většině živých organismů. Produkují ho zdravé buňky v našem těle a bílé krvinky. Bílé krvinky jako obranný systém našeho organismu vypouštějí oxid dusnatý na ochranu proti infekčním onemocněním. Bakteriální infekce, mají-li rozsáhlejší charakter, mohou dosáhnout u člověka až k hranici septického šoku a septický šok, jak víme, může zabíjet. Oxid dusnatý rozšiřuje cévy a krevní řečiště, díky kterému se snáze přenáší kyslík do všech životně důležitých tkání, včetně nejdůležitějších – srdce a mozku. Co myslíte, jak funguje např. viagra? Ovšem, že toto byla doposud pozitiva oxidu dusnatého, ale má i své stinné stránky. V místě napadení bakteriemi může vzniknout také zánět. Oxid dusnatý spolu se superoxidem dává možnost vzniku v místě zánětu tzv. peroxinitritovým radikálům, které mohou být příčinou protržení cév, což může vést až ke vzniku mozkové mrtvice. Z tohoto důvodu je individuální inhalace oxidu dusnatého velmi nebezpečná. Všechny vzniklé radikály ale nejsou špatné, jak nám hlásají z nejrůznějších reklam. Naše tělo některé radikály dokonce potřebuje. Radikály dusíku však mezi ně nepatří.

Toxické formy dusíku jsou všude kolem nás

Smogová situace zcela jistě není pro náš organismus prospěšná. Pomineme-li přítomnost jiných toxických prvků při smogové situaci a zmíníme-li pouze oxidy dusíku, dá se nejzákladnější reakce popsat ve dvou následných rovnicích:

2 NO + O2 → 2 NO2 (oxid dusnatý reaguje za přítomnosti kyslíku na oxid dusičitý – prudce jedovatý plyn)

3 NO2 + H2O → 2 HNO3 + NO (oxid dusičitý při reakci s vodou dává vznik kyselině dusičné a zpět oxidu dusnatému)

Oxid dusnatý hraje při smogové situaci a vzniku kyselých dešťů spíše negativní roli – jeho přítomnost podporuje vznik prudce jedovatého oxidu dusičitého, který putuje vlivem dýchání do našeho organismu a způsobuje záněty dýchacích cest a potíže s dýcháním. Pokud si uvědomíme, že nám přirozeně v organismu vzniká oxid dusnatý a ještě si vlivem špatného ovzduší do organismu dodáváme prudce jedovatý oxid dusičitý, nabízí se otázka: „Není těch oxidů dusíku v našem těle nějak moc?“ A jaká je odpověď člověka:“Kdepak, ještě si přihnojíme dusičnany půdu, našleháme si dusíkem sýry nebo zakonzervujeme potraviny dusitany.“ Člověk přece není rostlina! Z překyseleného ovzduší se nám překyseluje organismus, z překyselených potravin se nám opět překyseluje organismus a my jsme stále více nemocní. Tak, a co teď? Budeme jíst louh (hydroxid sodný), který je také součástí některých potravin a kosmetiky, abychom provedli neutralizaci překyseleného organismu? To je ale hloupý nápad, viďte? Louh je totiž také prudce jedovatý a určitě nebudeme neutralizovat kyselinu tak, že si na tělo namažeme nebo vylijeme louh! Způsobili bychom si ještě větší otravu nebo dokonce smrt! Jak se tedy negativních forem dusíku zbavíme? Zlikvidujeme dusík z atmosféry? Kdepak, bez něj bychom nefungovali a v podstatě žádné rostliny kolem nás. Omezíme používání aut? Když se to v dnešním uspěchaném světě někomu podaří, bude to první krok. Omezíme spalovací procesy? Když si zaplatí výrobny a závody emisní povolenky, tak snad, nicméně emisní limity jsou stejně překračovány, tak by se dala použít věta: „Cui bono?“ (Komu to prospívá?) Nebudeme konzervovat dusitany potraviny? Ano, jde to a mnozí výrobci již tento krok udělali. Nebudeme hnojit dusičnany? Ano, jde to a NPK vrátíme do půdy i bez dusičnanů. Co dál? Toto byla opatření, kterých není jistě nikdy dost, ale nám, lidem, se už nemoci v důsledku masivního koloběhu dusíkatých sloučenin začínají projevovat. Co např. antioxidanty? Jenže který? Je jich hodně. Jak si mám vybrat ten správný?

Tip na likvidaci negativních forem dusíku z organismu zní na jméno - Vitamín E

Budeme-li znát princip vitamínu E, vyhneme se tak nákupu některých málo účinných výrobků…začínáme Usmívající se

Jedná se o nejdůležitější vitamín ze všech vitamínů. Není to ani vitamín A, ani vitamíny řady B, ani vitamín C apod., které mají také zcela jistě své nesporné kvality a funkce v organismu, ale nejdůležitější je nepochybně vitamín E. O molekule vitamínu E jsme se zmínili už před více než rokem ZDE - ovšem jenom jsme jeho problematiku nastínili. Nyní se ji pokusíme trochu více přiblížit, protože chceme, aby ji porozuměli úplně všichni a ne jen ti vyvolení. Proč právě vitamín E? Jaké jsou jeho formy? Čtěte dál.

 Vitamín E je nejsilnějším antioxidantem pro náš organismus a lze jej využít buď jako komplexní sloučeninu nebo jen jeho jednotlivé složky. V souvislosti s předešlými řádky v našem článku je nezbytný pro náš organismus zejména složka vitamínu E, tzv. gama-tokoferol. Není to ani hojně propagovaný alfa-tokoferol, ani tokotrienoly, ale pouze gama-tokoferol, který likviduje oxid dusičitý zpět na oxid dusnatý, který nám v organismu rozšiřuje zúžené artérie.

Jenom alfa-tokoferol není vitamín E

Pouze kompletní vitamín E, který se skládá z osmi složek (čtyři tokoferoly a čtyři tokotrienoly), zajišťuje správnou ochranu celého našeho organismu. Vitamín E se rozpouští pouze v tucích, nikoli ve vodě. Existuje ještě zvláštní forma vitamínu E, která se rozpouští ve vodě a pouze tato forma je vhodná pro lidi trpící poruchou vstřebávání lipidů. Má jiné vlastnosti než přírodní d-alfa-tokoferol, ale podstatná informace pro nemocné je, že vůbec taková forma existuje. Samotné složky přírodního vitamínu E dokážou pracovat samostatně, ale jenom jejich vzájemná synergie ochrání náš organismus komplexně. Samotný alfa-tokoferol je sice úžasný pro ochranu plodu v těle matky (předchází svévolným potratům), ale takový skoro zapomenutý gama-tokoferol podporuje hojně propagovaný alfa-tokoferol tím, že vlivem oxidace je zničen nejdříve gama-tokoferol a teprve až poté alfa-tokoferol. Gama-tokoferol brání dřívějšímu zániku alfa-tokoferolu. Bez gama-tokoferolu je alfa-tokoferol zničen ihned. Alfa-tokoferol je nejvýznamnější složka vitamínu E a jsme schopni ji synteticky vyrobit. Žádnou jinou složku vitamínu E dosud lidé synteticky vyrobit neumějí. Jak poznáme rozdíl mezi přírodním a syntetickým alfa-tokoferolem? Přírodní alfa-tokoferol se označuje písmenem „d“ před názvem, tedy d-alfa-tokoferol. Syntetický alfa-tokoferol se označuje písmeny“dl“ před názvem, tedy dl-alfa-tokoferol. Při nákupu sledujte měrnou jednotku vitamínu E zvanou IU. Vidíme u ní napsáno, že jde o přírodní nebo syntetický vitamín E nebo zda tento vitamín obsahuje mimo alfa-tokoferolu, další zbylé tokoferoly nebo také tokotrienoly či se jedná o esterifikovaný alfa-tokoferylacetát (ester kyseliny octové)? Kdepak, z měrné jednotky to určitě vidět není. Dávkování by mělo být v miligramech. Jakmile se dočteme dl-alfa-tokoferylacetát, jedná se o část vitamínu E, který byl připraven synteticky, resp. byl esterifikován. Esterifikace je obecně reakce alkoholu a kyseliny – tedy alkoholu tj. d-alfa-tokoferolu s kyselinou a vzniká ester a voda. Opakem esterifikace je zmýdelnění. V esterifikované formě lze vyrobit pouze alfa-tokoferol a žádný jiný tokoferol ani tokotrienol. Esterifikace pro alfa-tokoferol nepředstavuje pro člověka žádné vážné riziko, uchovává alfa-tokoferol ve stabilní formě a kyselina, která se k esterifikaci alfa-tokoferolu používá je přirozeně odštěpena enzymy v našem organismu, aby se aktivní složka mohla rozpustit v tucích a plnit svoji přirozenou funkci. Ovšem mělo by se jednat raději o estery přírodního, tedy d-alfa-tokoferolu a nikoli estery syntetického, tedy dl-alfa-tokoferolu. Příklady na rozpoznání přírodního a syntetického alfa-tokoferolu:

  1. d-alfa-tokoferol = přírodní forma části vitamínu E
  2. dl-alfa-tokoferol = syntetická forma části vitamínu E

Milá nastávající maminko, jaké formě alfa-tokoferolu dáš přednost? Ano, ta první volba je správná, protože přírodní alfa-tokoferol je účinnější než syntetický. Dočteme-li se na etiketě přírodní vitamín E, mělo by se jednat o čistý přírodní vitamín E, který je mnohem dražší než syntetická výroba, protože obsahuje mimo alfa-tokoferolu nejen další tokoferoly (beta, gama atp.), ale také tokotrienoly. Dočteme-li se Vitamín E „….z přírodních složek…..“ nebo „….se získává z…..“, už ze sousloví vyplývá esterifikace. Nejlepším doporučením pro čistou přírodní formu kompletního vitamínu E jsou oleje. Nerafinované přírodní oleje, nejlépe BIO lisované za studena, jsou nejlepším zdrojem vitamínu E. Pouze tak je zaručen kompletní vitamín E, který se skládá z plných osmi složek. Jenom alfa-tokoferol netvoří kompletní vitamín E, jak se mnozí mohou mylně domnívat. Alfa-tokoferol je sice nejrozšířenější složka vitamínu E, ale není složkou jedinou a do sousloví „vitamín E“ zde chybí ještě dalších sedm složek!

Kde esterifikovaný alfa-tokoferol příliš nefunguje?

Odpověď je:“V kosmetice doporučované ke slunění“. Esterifikovaná forma alfa-tokoferolu tj. alfa-tokoferylacetát, příliš nechrání pokožku před UV zářením způsobujícím zhoubné nádory kůže. Co funguje v organismu, nefunguje mimo organismus. Proč? Z chemického hlediska brání vstřebání UV záření s aktivní složkou kyselina, kterou je alfa-tokoferylacetát obklopen. Kyselina uvnitř organismu přirozeně reaguje s enzymy, které jsou v organismu přirozeně přítomny, odštěpí se a esterifikovaná forma alfa-tokoferolu se může vstřebat. Nabízí se otázka, když je esterifikovaná forma alfa-tokoferylacetát na povrchu kůže, co odštěpí kyselinu, když aktivní enzymy na povrchu kůže chybí? Jak aktivní složka alfa-tokoferolu může bojovat s volnými radikály, když nemůže díky ochrannému obalu, který vytváří kyselina, proběhnout oxidace? Asi se „něco“ vlivem oxidace nebo beta-oxidace odštěpí, ale rychlé a závratné množství to zřejmě nebude, očekávejme spíše pomalejší reakci. Když si vybavíme uhlíkatý řetězec mastné kyseliny, jak dlouho asi bude trvat, než se odbourá? Možná už půjdeme z pláže dříve, než se aktivní složka alfa-tokoferolu vůbec dostane ke své práci. Kyseliny se používají dle názvu buď kyselina octová (alfa-tokoferylacetát) nebo jedná-li se o alfa-tokoferyllinoleát, pak kyselina linoleová. Vypadá to, že větší práci za chybnou formu esterifikovaného alfa-tokoferolu v těchto výrobcích provede spíše panthenol nebo titanová běloba, která je sice považována za potenciální karcinogen, nicméně kosmetiku nekonzumujeme, a tak je zde riziko minimální. Kyseliny jsou totiž připojeny k alfa-tokoferolu kvůli jeho stabilitě při skladování. Bohužel, mnoho lidí trpí deficitem některých enzymů a metabolismus nemáme všichni naprosto shodný. Musíme si náš nákup zdůvodnit nejspíše větou:“Raději alespoň „něco“ než vůbec nic“. Otázkou zůstává, zda lidé chtějí investovat své peníze alespoň za „něco“. Budeme-li od takového výrobku očekávat alespoň „něco“, pak je vše v nejlepším pořádku.

Co už víme o slunečním záření?

UVA – vlnová délka 320-400 nm proniká hluboko do pokožky
UVB – vlnová délka 290-320 nm proniká do epidermis
UVC – vlnová délka 250-290 nm proniká velmi málo, je zachycováno ozonovou vrstvou ve stratosféře    

Kosmetika s obsahem esterifikované formy alfa-tokoferolu navíc chrání pokožku před UVA zářením velmi minimálně. Vykazuje-li esterifikovaná forma části vitamínu E ochranný účinek, pak chrání pokožku zejména před UVB zářením, ale její ochranu lze považovat spíše za zanedbatelnou. Obsahuje-li kosmetika syntetickou esterifikovanou formu dl-alfa-tokoferylacetátu nebo také dl-alfa-tokoferyllinoleát nebo dokonce přírodní esterifikovanou formu d-alfa-tokoferylacetát, pomoc v prevenci před rakovinou kůže u tohoto výrobku spíše nehledejme. Aktivní složka části vitamínu E je vlivem esterifikace zablokována kyselinou a kůže není chráněna před UVA zářením a před UVB zářením jen velmi málo. Ptáte se, čím se tedy raději namazat, jedeme-li k moři nebo na hory? Ochranu hledejme spíše v namazání se čistým nerafinovaným olejem s obsahem přírodního vitamínu E, tedy nejen d-alfa-tokoferolu, ale zároveň dalších sedmi složek vitamínu E, které mají mezi sebou synergický efekt. Kosmetika s obsahem esterifikované formy není tolik účinná jako přímo d-alfa-tokoferol, který může okamžitě zachytávat volné radikály. Ovšem problémem zůstává skladování takových olejů, zvláště jsou-li skladovány za vysokých teplot, zejména u moře. Mohou velmi snadno zežluknout. Z tohoto důvodu se doporučuje jejich skladování při teplém počasí raději v lednici.

Ve kterých potravinách je přírodní vitamín E kompletní?

Jak už jsme uvedli, jedná se zejména o rostlinné za studena lisované oleje (nerafinované!). Největšími zásobárnami vitamínu E dále jsou:

-          olej z pšeničných klíčků (je považován za č. 1 v obsahu všech složek vitamínu E)

-          sójový olej

-          olej z ječmene

-          kukuřičný olej

-          sezamový olej

-          řepkový olej

-          slunečnicový olej

-          pupalkový olej

-          olivový olej

a mnoho dalších.

Z potravin hlavně olejnatá semena, luštěniny:

-          sója

-          kukuřice

-          čočka

-          fazole

-          ječmen

-          oves

-          brokolice

-          máslo, margarín

a mnoho dalších.

Vitamín E je obsažen v hojné míře také v oříšcích, ale ty mohou být pro některé vysokými alergeny. Komu oříšky nevadí, může např. konzumovat:

-          arašídy

-          pistácie

-          mandle

-          lískové oříšky

-          vlašské ořechy

a mnoho dalších.

Potraviny s obsahem vitamínu E by měli automaticky zařadit do jídelníčku lidé trpící kardiovaskulárními potížemi* a lidé, kteří mají zájem upravit poměr „hodného“ (HDL) a „zlého“ (LDL) cholesterolu. Vitamín E je velmi důležitý vitamín při prevenci rakoviny a stárnutí celého organismu. Nikdy neužívejme vysoké dávky vitamínu E, neboť stejně jako i jiné vitamíny, může dojít k předávkování a případným nežádoucím účinkům! Účinky vitamínu E mají široké spektrum prevence před dalšími zdravotními potížemi a různými nemocemi, a proto je komplexní vitamín E právem považován za nejdůležitější vitamín v lidském organismu. Užívejme proto raději vitamín E jako celek, obsažený především v přirozených potravinách. Hrnec s pokličkou je přece také lepší, podobně jako šálek s podšálkem……..

*Pozn. Pozor na dávkování vitamínu E, máte-li vysoký krevní tlak! Při svévolně podávaných dávkách vitamínu E hrozí riziko infarktu! Konzultujte vhodnost vitamínu E v tomto případě s lékařem.

Zdroj:http://scholar.google.cz/scholar?q=tocopherol+and+tocotrienol&hl=cs&as_sdt=0&as_vis=1&oi=scholart&sa=X&ei=SGIaUZukKMbMsgajk4DQBQ&ved=0CCwQgQMwAA

12. 2. 2013

 

 

 

contents ©2024 www.bionebe.cz | Standa-David.com