Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Chceme klidné a chytré dítě – podpoříme ho xenobiotikem?

Xenobiotikum – cizorodá látka, která nepatří do přirozených přírodních procesů v životním prostředí. Za xenobiotikum je mj. považována početná skupina léků. Většina z nich je vyráběna synteticky (uměle), neboli chemickou cestou. Člověk jako nedílná součást biosféry přijímá xenobiotikum dýchacím ústrojím, perorálně (ústy), ale také dermálně (kůží).

Léky pro neposedné, hyperaktivní děti

Kdo z nás by si nepřál klidné dítě, které nám navíc ve škole bude dělat jen samou radost. Jenže tajná přání rodičů bývají mnohdy u dětí právě naopak. Naše dítko bývá neposedné, neklidné, ve škole je středem pozornosti a jeho prospěch se nám příliš nelíbí. Takové děti jsou pak často kárány za neukázněné chování, zapomínají, jsou podrážděné, neklidné, mohou být i agresivní, a to je moment, kdy rodiče mohou hledat podporu v lécích jen proto, aby už si konečně odpočinuli a „něco nebo někdo“ to za ně už konečně vyřešil. Zkusme si však položit otázku, zda volba takového příslušného léku pro naše dítě, které usměrní jeho chování a podpoří ho ve školním prospěchu, našemu dítku opravdu prospěje? Nezaplatíme za náš klid a pohodu podáním léků, která zabírají mnohem rychleji než alternativní léčba, za čas příliš velkou daň? V současné medicíně existují stovky léků na poruchy chování u dětí, od kterých však nemůžeme očekávat léčbu příčiny chování těchto nemocných dětí, ale spíše tlumení příznaků daného onemocnění. Po jejich vysazení se příznaky mohou vrátit.Takové léky nám navíc mohou změnit osobnost a mají velmi často mnoho vedlejších účinků. Chceme tyto vedlejší účinky riskovat? A co když naše dítě, co se pořád houpe na židli a nás to rozčiluje, bude brát tyto léky zcela zbytečně? Biochemie člověka je opravdu velmi složitá. Jednotlivé procesy uvnitř organismu by měly na sebe navzájem navazovat. Pokud je někde něčeho nedostatek a jinde naopak přebytek, může docházet k poruchám nejen v metabolismu a tyto chyby se mohou začít za čas projevovat v podobě chorob. Organismus nám sám vysílá signály, které je třeba umět rozpoznat a včas na ně zareagovat. Nic se neděje samo od sebe a vše má vždy nějakou příčinu. Budeme hledat příčinu nebo chceme rychle ztlumit příznaky? Každý člověk je přece originál a svou osobnost si buduje již od dětství. Změníme-li našemu dítěti osobnost již v raném dětství podáním léků proti neklidnému chování a poruše pozornosti, nezbývá nám než doufat, že se mu za čas neprojeví vedlejší účinky. Ale co když se projeví?

Léky – ano nebo ne?

Takový „lék“ pro naše dítě v případě jeho přílišné aktivity by se měl stát naší poslední volbou. Jak již bylo výše uvedeno, velká většina těchto léků je spojena s příliš mnoha negativními účinky. Otázkou zůstává, zda je chceme riskovat. Než se rozhodneme, zkusme se nejprve podívat na několik informací o alternativních látkách spojených s podporou léčby neposedných dětí. Lidská strava se totiž v průběhu desítek let značně změnila. Od přírodních látek jsme se přesunuli k výrobě látek syntetických a levnějších. To vše na úkor kvality potravin. Potravinářský průmysl se zaměřil spíše na vůni a chuť, protože to dnes činí velký odbyt výrobků a s tím spojený vyšší zisk. Takové potraviny jsou mnohdy vyrobeny ze zcela jiných přísad, než pravých a propůjčují potravině pro nás mystifikující vůni, chuť a barvu. Za všechny mluví např. název aromatické látky, při jejichž bližším zkoumání zjistíme, že chuť jablek v potravině vlastně vůbec není extrakt z pravých jablek, ale směs látek s obsahem octanu ethylnatého, barva sýru připomínající červenou papriku vůbec nemá s barvou červené papriky nic společného, protože se jedná o karmín neboli košenilu, což je sice přírodní barvivo, nicméně vysrážené chemicky z usušeného živočicha jménem červec nopálový atp. Chemici pracující pro potravinářský průmysl odvádějí skutečně vysoce kvalitní práci. Nikdo tyto klamy pro spotřebitele, mimo výrobců, totiž vůbec nerozezná. A zejména právě takové náhradní  látky v potravinách mohou mít příčinu v neustálém nárůstu onemocnění nejen nás, dospělých, ale zejména našich dětí. Významná změna ve stravování je také příjem tuků. Zvýšili jsme příjem nasycených tuků a omezili příjem nenasycených tuků. Česká republika není přímořský stát, a tak jsme odkázání na dovoz např. mořských ryb ze zahraničí. Mnozí by je jistě rádi konzumovali, ovšem museli by mít jistotu, že nejsou mražené 5 let nebo si neplatili místo rybího masa za zmrazenou vodu. Jako další se nabízejí rybí konzervy plné konzervačních látek a soli. Obsahuje vůbec taková rybí konzerva mající trvanlivost pět a více let nějaké cenné látky, které našemu organismu po takové dlouhé době prospějí? Potraviny se během let změnily k nepoznání, a proto bychom měli sáhnout raději po léku? Chceme podporovat kvalitnější potraviny nebo budeme raději podporovat např. léky na předpis s modrým pruhem a s několika průklepy?

Možná mají děti nedostatek kyseliny dokosahexaenové (DHA)

Kyselina dokosahexaenová je právě látka obsažená v rybím oleji. O DHA bylo napsáno mnoho studií a ještě stále je předmětem dalších výzkumů. S testováním DHA se začalo již v minulém století a tyto testy probíhaly právě na rybách, ale také potkanech a studií existuje nesčetně mnoho. DHA si lidský organismus neumí vyrobit sám a je nutné ji do organismu dodávat. Je nezbytná pro růst a funkční vývoj mozku, zejména u dětí, ale také přirozené funkci mozku dospělých osob. Její nedostatek může mít vliv na vznik depresivních a agresivních stavů. Významný vliv má také na kardiovaskulární systém. Rybí tuk snižuje trombózu a upravuje srdeční arytmii. Zdrojem DHA jsou tučné ryby jako např. losos, tuňák nebo makrela. V České republice k dostání spíše mražené, v konzervách nebo uzené a zabalené v igelitech. Mnoho lidí však ryby nemůže jíst (alergie) nebo jim ryby zkrátka nechutnají. Existuje také varianta doplňku stravy, kde je rybí olej obsažen v kapslích nebo zvolit jiný zdroj DHA, kterým mohou být např. vejce či jiné maso. Z výzkumů vyplývá, že nízké příjmy DHA a všeobecně Omega 3 nenasycených mastných kyselin mohou mít negativní vliv na duševní a psychické stavy dětí, ale i dospělých osob. Podobné účinky jako DHA vykazuje také EPA (kyselina eikosapanthaneová). Více informací ZDE

Možná mají děti nedostatek některých vitamínů

Vitamínů existuje celá řada a jejich vliv na lidský organismus byl již dávno popsán. Pro poruchy CNS a duševní poruchy mají největší význam vitamíny řady B, tedy vitamíny rozpustné ve vodě. Jak si ale z té široké škály všech vitamínů vybrat právě ten, který pomáhá zklidnit příliš aktivní chování našeho dítěte?

Vitamín B1 (thiamin) je právem nazýván antineurotickým vitamínem (aneurin). Fyziologicky se uplatňuje zejména v metabolismu cukrů, zvláště v nervovém systému. Při hypovitaminóze (absence vitamínu) má za příčinu mj. poruchy v centrálním nervovém systému (CNS), zejména závratě a poruchy paměti. Jeho zásobárnou by měly být játra, srdce a mozek. Je obsažen ve vepřovém mase a obilných produktech. V doplňcích stravy se podává mj. kvůli zvýšení schopnosti učení. Kontraindikace nejsou u thiaminu popisovány, avšak některá léčiva mohou ovlivňovat jeho hladinu směrem k úbytku, např. antibiotika nebo diuretika.

Vitamín B3 (niacin) jak se nesprávně nazývá, je vitamín stejných významů jako nikotinamid nebo kyselina nikotinová. Praktický význam má pouze amid kyseliny nikotinové tzv. niacinamid. Tento se výhradně účastní biologických procesů v organismu. Nedostatek vitamínu B3 je mj. připisován v souvislosti s Alzheimerovou chorobou, depresích, alkoholové závislosti, projevů duševních chorob a léčbě ADHD u dětí. Tento vitamín se však neporučuje podávat dětem bezdůvodně kvůli případné přecitlivělosti na látku, která může způsobit zvýšenou citlivost pokožky. Je obsažen v obilninách a živočišných produktech.

Vitamín B4 (kyselina listová), kterou dobře znají zejména budoucí maminky. Zdrojem je zejména listová zelenina. V doplňcích stravy je užívána mj. také proti Alzheimerově chorobě, ztrátě paměti, depresích a k prevenci poškození neuronů. Dětem by se měla podávat pouze se zvýšenou opatrností kvůli přecitlivělosti na obsahovanou látku a vzniku břišních křečí, průjmu či vyrážky.

Vitamín B5 (kyselina pantothenová)je využívána jako doplněk stravy mj. při diagnóze ADHD, autismu a syndromu neklidných nohou. Zdrojem jsou pivovarské kvasnice, otruby z obilovin, květák, kapusta, špenát, rajčata, brambory, maso, vejce a mléko. Opět podávání jako doplněk stravy je pro děti možný jen s velkou opatrností kvůli přecitlivělosti na obsahovanou látku a je vhodné místo doplňku stravy zařadit spíše do jídelníčku pro děti výše uvedené potraviny.

Vitamín B6 (pyridoxin) je podáván jako doplněk stravy mj. při projevech ADHD, astmatu a alergiích. Vyskytuje se v obilných klíčcích, v mase, rybách nebo pivovarských kvasnicích. Při jeho nedostatku se nevytváří dostatečné množství ϒ-aminomáselné kyseliny, která zprostředkovává tlumivé synapse v CNS, a mohou vznikat epileptické záchvaty a záněty nervů.

Zvláštním vitamínem je vitamín H (biotin), jehož deficit se může projevit při vegetariánské stravě v podobě depresí a únavy. Zdrojem jsou potraviny, kterými jsou ledviny, játra nebo také kvasnice a sója.

Velmi důležitý je vitamín nazvaný cholin. V organismu se vyskytuje hlavně v podobě důležitého neurtransmiteru acetylcholinu a fosfatidylcholinu. Jeho nedostatek může způsobit poruchy paměti a vyvolat příčinu vzniku Alzheimerovy choroby. Zdrojem jsou luštěniny, játra nebo vejce. Více o zdrojích cholinu ZDE

Co si vyberete právě vy?

Každý si dnes může vybrat! Názory odborníků, rodičů i nezávislých laiků se různí. Někdo je odpůrce těchto léků, jiný zase tvrdí, že jsou nepostradatelné a všechny alternativy jsou zbytečné. Pravdou je však jedině to, že každý má dnes možnost volby. Ovšem u malých a nezletilých dětí je volba převedena na rodiče. Čemu tedy dát přednost? Než se rozhodnete, zjistěte si pravdu o lécích pro vaše neposedné, hyperkativní dítě!

Pozn. Hojně je propagován vitamín C, kterým se sice nelze předávkovat, nicméně jeho nadměrná konzumace zvyšuje překyselení organismu a může přispívat k tvorbě ledvinových kamenů. Vitamín C není přímým účastníkem biochemických procesů, které mají vliv na CNS. Jeho význam je zejména antioxidační a při jeho hypovitaminóze může docházet k poruchám vaziva, chrupavek a kostí u dětí a v dospělosti nemoci zvané kurděje.

11. 5. 2012

Zdroj: 1. http://scholar.google.cz/scholar?q=docosahexaenoic+acid&hl=cs&sciui=1&as_sdt=0&as_vis=1&oi=scholart&sa=X&ei=08OsT-qVIIbktQbSpvCGAw&ved=0CBsQgQMwAA

2. prof. MUDr. Richard Koryta, DrSc., a kolektiv, Fyziologie, ISV nakladatelství, 2000, 157 - 160

3. Opletal, L., Přírodní látky a jejich biologická aktivita – svazek 1, Univerzita Karlova, 2010, 245 - 267

 

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com