Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Dřevo nebo dřevotříska?

Spousta z nás ve svém volném čase vyráží do lesa. Vydáváme se hledat houby na smaženici, borůvky do koláče, ale také strávit několik chvil v prostředí, které je nám příjemné. Především ti z nás, kteří žijí a pracují ve městech, dokáží ocenit klid, který v lese panuje, i to, že místo motorů aut můžeme pro změnu poslouchat šumění listí nebo hlasy ptáků. Pobyt v lese může být pro někoho stejně očistný jako pro jiného pobyt v sauně nebo masáž. O tom, že vzduch v lese voní také úplně jinak než ve městě, a je pro nás mnohem zdravější, není asi třeba se zmiňovat. Lesy nám ale neposkytují pouze tyto služby. Pro člověka jsou především zdrojem cenného materiálu, kterým je dřevo.

Dřevo vzniká činností sekundárního meristému* kambia, která je aktivní vždy po dobu vegetačního období. Odlišujeme světlé jarní a tmavé letní dřevo, které dohromady tvoří letokruh. Každý rok nám tedy přibyde nová vrstvička materiálu. Materiálu, který nepotřebuje ke svému vzniku žádnou mechanizaci nebo lidskou práci. Samozřejmě je to člověk, který lesy obhospodařuje a zajišťuje, aby prospívaly, ale samotný vznik dřeva je zcela v režii přírody. Už naši dávní předkové objevili kvality tohoto materiálu jako paliva a stavební suroviny. Stávali se v jeho použití a zpracování stále zručnějšími a dnes jsou mezi námi skuteční odborníci a umělci, kteří dokáží ze dřeva vyrobit nejen předměty užitečné, ale současně i krásné. Uvědomujeme si navíc, že v porovnání s jinými surovinami (např. plasty vyráběnými z ropy), je dřevo surovinou obnovitelnou. Poté, co doslouží například ve formě židle, můžeme jej ještě použít k topení a vzniklý oxid uhličitý se vrátí do koloběhu skrze fotosyntézu a popel můžeme vysypat například na kompost. Nebo ho necháme rozložit a obohatíme tím půdu o nové organické látky. V obou případech již použité dřevo bude opět zabudováno do těla nové rostliny. I z těchto důvodů používáme dřevo k výrobě nábytku, ale i ke stavbě celých domů, kde využíváme i jeho výborné izolační schopnosti.

dřevěný nábytek 

Vše má ale kromě světlých i stinné stránky. U dřeva je jednou z nich jeho cena. A pro ty z nás, kteří si nemohou dovolit investovat do nábytku z kvalitního masivního dřeva, ale přesto si dřevěný nábytek pořídit chtějí, nabízí trh levnější alternativy v podobě kompozitních materiálů na bázi dřeva, z nichž jedním z nejznámějších a stále nejpoužívanějších je dřevotříska (DTD). Dřevotříska nemá skutečně se dřevem společné jen jméno. Jedná se o slisované kousky (třísky) dřeva pospojované formaldehydovými pryskyřicemi. To, že máme uprostřed nábytku v podstatě dřevěný odpad, bychom jeho cenou ještě omluvili, co bychom už ale přehlížet neměli, jsou právě formaldehydové pryskyřice používané k lepení. Z nábytku vyrobeného z dřevotřísky se postupně uvolňuje formaldehyd neboli methanal.

Formaldehyd je bezbarvý plyn ze skupiny aldehydů (deriváty uhlovodíků) vyznačující se štiplavým zápachem. Má jednoduchou strukturu, kterou je možno vyjádřit vzorcem HCHO. Kromě výroby formaldehydových pryskyřic se používá také v textilním průmyslu, k výrobě dalších chemických sloučenin, jako konzervant (jeho označení v potravinářství je E 240, v České republice je ale jeho použití zakázáno!) nebo například jako dezinfekce (40% roztok methanalu se nazývá formalín). Problémem formaldehydu je to, že zdaleka není zdravotně nezávadný. Když žijeme v bytě, do jehož prostoru se pravidelně tento plyn uvolňuje, hrozí nám bolesti hlavy, dýchací potíže, větší množství může vyvolat podráždění očí. Bylo prokázáno, že formaldehyd působí mutagenně (způsobuje poruchy DNA), a byl klasifikován jako karcinogen skupiny 1 – karcinogenní pro lidi. Citlivé na působení formaldehydu jsou zejména děti. Měli bychom proto zvážit, zda argumenty, že děti si vybavení pokoje neváží, často ho poničí a navíc, že až vyrostou, koupíme jim stejně nábytek jiný, jsou dostatečné pro to, abychom své děti vystavili tomuto riziku a nakoupili levný nábytek z dřevotřísky do pokoje, kde naše děti spí, hrají si a tráví většinu času. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví by neměl limit formaldehydu v místnosti přesahovat 60 µg/m3. Bylo zjištěno, že v místnostech s dřevotřískovým nábytkem je koncentrace často o jeden řád vyšší. Otázkou ale zůstává: Budeme riskovat jakékoli vystavení toxickým účinkům formaldehydu bez ohledu na limity nebo alespoň svým dětem raději pořídíme sice dražší, ale zato kvalitní a zdravotně nezávadný nábytek z masivního dřeva?

*sekundární meristémy: dělivá pletiva, která zajišťují tzv. druhotné tloustnutí rostliny (růst stonku do šířky)

Autor: Diana Nebeská

8.11.2012

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com