Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Lithium jako doplněk stravy

Chemický prvek lithium všichni známe již ze základní školy z předmětu chemie. Lithium všichni běžně používáme, neboť je součástí akumulátorů a zcela jistě jde o chemický prvek nezbytný pro další vývoj v jaderné energetice či chemickém průmyslu. Na severu Čech, v Krušných horách, bylo v oblasti Cínovce nedávno objeveno skryté naleziště lithia a dle posledních zpráv to vypadá, že se zde v brzké době po dlouhých 70 letech odmlky opět začne s jeho těžbou. Zásoby jsou odhadovány na cca 120 tisíc tun. I když se zásoby v České republice nemohou rovnat zásobám např. v Chile, USA nebo Bolívii, s lithiem můžeme v budoucnosti počítat spíše než se zásobami ropy. To je dobrá zpráva pro výrobce akumulátorů nebo hybridních automobilů, protože klíčovou surovinou pro výrobu hybridních vozů je právě lithium. Mnozí si pomyslí, že takové využití lithia je naprosto v pořádku, vždyť toto vše lidé potřebují, aby se posunuli zase kousek dál od zastaralých přístrojů a technik někam k modernějším a usnadnili si tak práci. Ovšem, ale využití lithia dále pokračuje…..

Profylaxe lithia

Lithium má údajně terapeutické účinky, které však nejsou z klinického hlediska dosud objasněny.  Mechanismus účinku iontů Li v organismu člověka není dosud zcela znám, a to je současná věda či studie oproti 60. letům minulého století na mnohem vyšší úrovni. Vychází  se, buď z inhibice, nebo modulace enzymů účastnících se na přenosu neuronálního signálu. Lithium je bezesporu vynikající vodič. Proto jsou na lékařský předpis vydávány soli lithia jako „lék“ na nemoc zvanou bipolární porucha. Již v 19. století se však lidé solemi lithia pokoušeli nahradit klasickou jedlou sůl, ovšem jejich pokusy skončili smrtí. Samotná práce s lithiem v podobě zpracování rud s sebou nese vysoká rizika spojená s nadýcháním toxického prachu a vznikem plicního edému. Stejné účinky mají soli lithia, nikoli však v plicích, ale v ledvinách, kterými je lithium vylučováno. Je prokázáno, že příjem lithia zvyšuje nadměrnou žíznivost (polydipsie), a tedy nadměrné vylučování moči (polyurie), které se mohou po dlouhodobém podávání lithia vymknout kontrole. Toto narušení ledvinových funkcí je dále podporováno zvýšeným příjmem soli. Lidé konzumující lithium by měli držet neslanou dietu a konzumovat zvýšený příjem solených potravin. Nadměrné vylučování moči dává navíc podnět k rozvoji další nemoci zvané diabetes. Lithiu jsou dále připisovány také teratogenní účinky, tzn. poškozující plod. Ženy, které chtějí otěhotnět nebo už jsou těhotné, by se lithia měly vyvarovat. Rovněž kojení se při podávání lithia nedoporučuje. Důvodem je lithemie – přenos lithia na novorozence či kojence. Už z tohoto důvodu je profylaktické podávání lithia, zejména v pitné vodě, velmi nebezpečné.

Lithium není definováno jako esenciální prvek, není tedy pro lidský organismus podstatným, důležitým a hlavním prvkem. Jeho fyziologický význam jakožto stabilizátor nálady (výkyvy mezi mánií a melancholií) u člověka dosud využívá pouze farmaceutický průmysl pro účely tlumení příznaků nemoci zvané bipolární porucha. Lidé však mohou užívat lithium i bez lékařského předpisu, a to v některých vodách či bylinách. Některé podzemní vody mají přirozeně zvýšený obsah lithia, protože neprocházejí čistírenskými technologiemi na úpravu pitné vody. Obsah lithia se u těchto vod pohybuje ovšem jen v desítkách mikrogramů/litr.  Obvyklá denní dávka uhličitanu lithného při příznacích nemoci je 600 - 1200 mg, tedy podstatně vyšší. Takové vody však nejsou lékaři doporučovány pro běžný pitný režim člověka a jejich užívání doporučují pouze po určitou dobu. Vody s obsahem lithia a dalších prvků jsou k zakoupení v mnoha běžných obchodech. Zajímavé je, že soli lithia na lékařský předpis jsou doporučovány některým lidem do konce jejich života a nesporně nežádoucí účinky lithia na lidské zdraví při chronickém užívání lékařům v tomto případě nevadí! Je veřejným tajemstvím, že duševní choroby nelze nikdy prokazatelně považovat za správně diagnostikované a dokonce ani vyléčené. U duševních chorob neexistují žádné přesné postupy či laboratorní testy, které by tyto nemoci přesně určily. Vychází se pouze z uvedených příznaků nemocného a projevených příznaků nemoci v určitém časovém období při návštěvě lékaře. Následky negativních účinků při požívání lithia jsou ale pro některé vnitřní orgány už ireverzibilní a destruktivní.

Co říká toxikologie?

Z hlediska toxikologie je lithium řazeno mezi relativně nejtoxičtější prvek alkalických kovů. Člověk může lithium přijímat do organismu pod dohledem lékaře v podobě solí, nejčastěji uhličitanu lithného, chloridu lithia nebo v některých vodách či potravinách, které nejsou určeny pro pravidelnou konzumaci. Kromě běžných očistných technik, kterými se organismus sám snaží zbavit lithia jako je např. nevolnost, zvracení, průjem, sem řadíme i změny morfologické, zejména na ledvinách a játrech. Při chronickém podávání lithia je navíc nutný pravidelný monitoring kardiovaskulárního a endokrinního systému. Dalšími nejčastějšími nežádoucími účinky lithia jsou kognitivní problémy (zhoršení paměti, třes, zhoršená koordinace pohybů, zpomalení psychomotorického tempa), teratogenita, ale i vypadávání vlasů, otoky nebo výrazný přírůstek na hmotnosti. Vyšší hladiny lithia mohou mít fatální následky, což je způsobeno nespornou toxicitou lithia. Samotná intoxikace lithiem ovšem záleží na jeho hladině v krvi, hmotnosti člověka, věku a dalších aspektech. Obecně koncentrace nad 2 mmol/l ohrožuje člověka na životě (kóma, kardiální arytmie). Pokud jsou hladiny lithia vyšší než 2,5 mmol/l následuje hemodialýza. Hladina nad 2,5 mmol/l znamená křeče, ledvinné a kardiální selhání – smrt. Protijed na lithium neexistuje.

Zdroj: Brouček,  J., Pidrman, V. 2005, Psychofarmaka v medicíně, 116 - 119

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/na-cinovci-se-zrejme-zacne-opet-tezit-lithium-834320

24. 8. 2012

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com