Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Probiotikum vs. alergie

Máme lék?

Narození dítěte je spojeno s mnoha vyčerpávajícími, nicméně pro mnohé z rodičů, velmi příjemnými činnostmi. Kdo z nás by si přál, aby se mu narodilo alergické dítě? Určitě nikdo. Celodenní kolotoč okolo zdravého malého tvorečka dá rodičům pořádnou práci. A co teprve takový celodenní kolotoč s alergikem? To jistě mnozí také znají. Nicméně dědičnost je neúprosná a lékařská věda nemá dosud na alergie a atopická onemocnění lék. Jedná se pouze o přípravky, které tlumí imunitní systém tak, aby se nemocný člověk cítil lépe a mohl se věnovat alespoň z části činnostem, které má rád a naplňují ho. Mnohé z těchto podpůrných preparátů mají však i své stinné stránky. Na jednu stranu pomohou a na druhou stranu mohou působit v organismu na jiné orgány, kterým příliš neprospívají.

A jak je to s naším životním prostředím?

Navíc je nutné také připomenout, že mnohá farmaka mají negativní vliv na naše životní prostředí. Některé léky, zejména antibiotika a hormony, jsou velmi obtížně detekovány na čistírnách odpadních vod. I přes veškerou snahu dosud dostupných technologií se nám dostávají do řek, kde působí dále na vodní živočichy. Ovšem, že se také snažíme v hojné míře předcházet skládkování, neboť bychom se na naší Modré planetě za chvíli utápěli v odpadech, a proto se jako výborný nápad jeví  využívání  čistírenských kalů z čistíren odpadních vod na výrobu bioplynu nebo ke kompostování jako hnojivo. Čistírenský kal sice obsahuje mnoho cenných látek pro rostliny, nicméně také rezidua léků, která v čistírnách odpadních vod, i přes veškerou snahu, nejsou zcela zničeny. Máme také velmi přísná kritéria pro aplikaci těchto kalů na zemědělskou půdu. Kaly stabilizujeme, hygienizujeme (koliformní bakterie, salmonely, enterokoky) a řídíme se mnoha zákony a vyhláškami, ale přesto je tento únik xenobiotik do životního prostředí stále aktuálním tématem.

Kde začíná alergie?

Ve své podstatě to nikdo z nás nemůže vědět předem. Vzhledem k dědičnosti je to o to horší. Můžeme předpokládat, že pokud jsme alergici my sami, naše dítě bude taktéž. Ovšem, že záleží na mnoha faktorech. Alergie se může projevit krátce po narození, ale také za 10 nebo 20 let. Trápí nás zejména astma, alergická rýma nebo atopický ekzém. Tuto nepříjemnou nemoc si můžeme také sami vyvolat tím, že dítě vyrůstá a v dospělosti pracuje v prostředí, které tuto nemoc podporuje. Co ale naděláme? Líbí se nám pracovat v přírodě, ale hlavně na jaře nedáme kapesník z ruky. Máme rádi zvířata, ale doma žádné chovat nemůžeme, protože bychom bez podpůrného přípravku ani neusnuli. Přicházíme do styku ve svém zaměstnání s alergeny (zejména alergie na kovy – chrom, zinek, nikl), ale práce nás živí a těžko hledáme jinou. Chceme se líbit, a tak nosíme všelijaké laciné náušnice, řetízky, hodinky, náramky nebo kovové ozdoby na oblečení. Co s tím? Jediná rada, vyvarovat se styku těchto kovů s kůží člověka. V zaměstnání to dost dobře nejde, pokud pracujeme např. jako zubní laborant a vyrábíme zubní protézy apod., ale lacinou tretku pro ozdobu si opravdu odpustit můžeme. Pozor! Také drahé kovy jako je zlato a stříbro obsahují nikl! Ve stříbře je obsah niklu oproti zlatu vyšší.

Kdy a kde začíná v organismu bakteriální kolonizace?

Kolonizace bakteriemi začíná narozením dítěte. Nejdůležitějšími skupinami jsou bifidobakterie, enterokoky, E. coli, klostridie aj. Pokud je dítě porozeno vaginálně přes pochvu matky, dochází nejprve k osídlení jeho dutiny ústní a dále žaludku. Již 5 minut narozené děti mají velmi podobný obsah mikrobiálního složení žaludku jako je děložní čípek matky. Osídlení může zkomplikovat bakteriální vaginóza, a proto mohou být probiotické bakterie vhodným doplňkem výživy matky v průběhu těhotenství. Pokud však dojde k porodu císařským řezem, je dítě vystaveno také kolonizaci z okolního prostředí vlivem operačního zákroku. I přes intenzivní hygienu a péči o dítě se mohou v jeho okolním prostředí vyskytovat kmeny rezistentních bakterií a pro novorozence se tak stát bakteriemi patogenními. V obou případech je však žádoucí podporování bifidobakterální flóry dítěte. V okamžiku, kdy se bifidobakterie stávají součástí střevní mikroflóry dítěte, může kojení nadále podporovat střevní kolonizaci dítěte bifidobakteriemi, což je žádoucí.

Liší se bakteriální mikroflóra alergických dětí oproti dětem zdravým?

Vznik atopického ekzému je převážně přisuzován dědičnosti, stavu imunitního systému, okolnímu prostředí nebo psychologickým či biochemickým procesům. Projevy atopického ekzému se mohou projevit již v kojeneckém věku a pokračují dále věkem dítěte až do jeho dospělosti nebo se mohou projevit až za 10 let. Na zhoršení stavu atopického onemocnění má vliv mj. také nevhodná strava a nerovnovážný stav bakteriálního osídlení střevní mikroflóry. Mnohé studie prokázaly, že počty bifidobakterií  byly v mikroflóře alergických dětí sníženy a počty klostridií zvýšeny.

Jak pomohou probiotika?

Cílenou úpravou střevní mikroflóry bychom mohli získat terapeutické a profylaktické účinky proti alergiím. Zvýšením převahy probiotických bakterií, s cílem modulovat imunitní systém, se jeví jako možné alternativum. Dosud sice nebyl prokázán kauzální vztah mezi bifidobakteriálním složením a alergickým onemocněním, nicméně u vybraných probiotických bakterií bylo pozorováno zmírnění projevu alergického onemocnění. Všeobecně známou vlastností bifidobakterií je, že jsou primárně v trávicím traktu přítomny a jejich hlavní úloha spočívá v blokaci růstu nežádoucích bakterií.

Další využití probiotik:

-          Proti průjmům nebo zmírnění zácpy

-          Při léčbě nesnášenlivosti k laktóze

-          Při léčbě zánětlivých střevních onemocnění

-          Vlivu na imunitní funkce

-          Obnova mikroflóry po léčbě antibiotik

Sledují se mechanismy účinku probiotik:

-          V oblasti prevence rakoviny

-          V oblasti snížení cholesterolu

Studie v těchto oblastech však jsou prozatím nedostačující.

Z výše uvedeného vyplývá, že probiotika jsou bezpečná nejen pro dospělé jedince, ale i pro malé děti a mohou se užívat po dlouhou dobu. Plní svou funkci přímo v lidském organismu, kde zůstávají a dále se množí. Proto o probiotikách můžeme hovořit jako o alternativu před užitím antibiotik a hormonů nejen v oblasti prevence léčby bakteriálních onemocnění či alergií, ale také v oblasti prevence před únikem těchto farmak do životního prostředí.

Probiotikum pro dospělé jedince a další informace jsou k dispozici ZDE

Dne 27.5.2011

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com