Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Více konvenčních potravin, více léků, více GMO nebo raději více BIO?

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je cena např. jedné brokolice mnohdy vyšší než fastfoodové jídlo na každém rohu ulice? Odpověď je zřejmě jednoduchá: Kalorie jsou totiž vždycky levnější. Je nám tento stravovací směr záměrně podsouván nebo si za vše můžeme sami? Odpověď může být: Obojí. Proč jsou hranolky levné, limonády laciné nebo proč v dnešní době pěstujeme na polích rychleji a tučněji? Nejpravděpodobnější odpověď: Je to výnosnější. Výsledkem tohoto koloběhu jsou stále rostoucí počty nemocných lidí. Nemáme čas vařit si sami a požadujeme rychlé a stále levnější potraviny. Přáli bychom si vlastnit také např. levnější auto? Odpovězme si každý sám za sebe. Je to krize naší osobní zodpovědnosti, že kupujeme potraviny se stále vyšším obsahem soli, cukru, nasycených tuků a škodlivých aditiv? Odpověď může být: Ne tak docela, na vině je především obchod s potravinami. Přijdeme-li do potravních center, vidíme obrovskou nabídku potravin. Jsou to však rozmanité potraviny nebo je nám podsouvána jakási iluze o jejich rozmanitosti? Mnoho informací se dozvíme ze štítku, který je povinný na každém výrobku. Je zajímavé, že na mnoha potravinách je uvedena jako surovina kukuřice, sója nebo dokonce obojí. To však rozmanitost potravin určitě nedělá, pokud se ve složení výrobku opakují stále stejné suroviny. Takové hovězí maso zpracovávané pro potřebu lidí je od krav krmených právě lacinou kukuřicí, místo spásání trávy. Kukuřice nebo sója není tedy jenom do potravin přímo přidávána, ale např. samotné maso zároveň pochází od dobytka, který je kukuřicí krmen. Už na základní škole jsme se však všichni učili, že kráva je býložravec a tedy má spásat trávu. Budou se asi přepisovat učebnice. Faktem zůstává, že po kukuřici dobytek rychle přibývá, ale bakterie E. coli mají vůči kukuřici v žaludku krávy mnohem větší odolnost. Velmi riziková může být E. coli O157:H7, a proto se v průmyslových masných závodech do hovězího masa určeného pro spotřebu lidí používá amoniak (čpavek) jako prevence před E.coli a salmonelami. Otázkou poté zůstává vůně masa. * Kukuřice nebo sója se nám objevuje také v kečupu, sýrech, umělých sladidlech, sirupech nebo se z kukuřice v laboratorních podmínkách dnes dokáže vyrobit maltodextrin či kyselina askorbová (vitamín C ze sorbitolu získaného z kukuřice). Kukuřice a sója jsou zkrátka velmi levné produkty, které přijímáme v mnoha potravinách jako náhražku váhy místo kvality produktu. Jsou to také dva produkty, které jsou nejčastěji diskutovány v otázce GMO (geneticky modifikované organismy).

* Pozn. V USA je dokonce povoleno navíc oproti zemím EU oplachování drůbežího masa sloučeninami s chlorem.

GMO versus BIO versus konvenční potraviny

Geneticky modifikované organismy jsou v České republice upraveny zákonem č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty. Pěstování GMO kukuřice, sóji, cukrové řepy, řepky aj. plodin je v České republice povoleno. GMO se však nesmí používat v BIO potravinách a nesmějí být přítomny ani v jejich blízkosti při pěstování. Ačkoli nebyl prokázán škodlivý účinek GMO plodin a potravin na lidské zdraví, ale ani nebyl nikdy vyvrácen, GMO plodiny musejí být vysazovány tak, aby nedocházelo ke kontaminaci pylem z plodin pomocí větru a ani k přenosu tohoto pylu hmyzem k plochám určeným k pěstování BIO i konvenčního zemědělství. Jak GMO, tak BIO, jsou velmi přísně kontrolovány orgány státní správy. Můžeme s jistotou konstatovat, že mnohem přísněji než samotné klasické konvenční plodiny a potraviny běžně nabízené v mnoha obchodech. V případě GMO plodin se využívá tzv. principu předběžné opatrnosti, který je součástí mnoha principů obsažených v zákoně o životním prostředí, stejně jako např. princip informovanosti veřejnosti. GMO plodiny a potraviny se konzumují např. v USA již více jak 10 let a jsou řazeny mezi jedny z nejlépe prověřené potraviny, které jsou na trhu dostupné, avšak výzkumy se stále provádějí. Předmětem výzkumů je stále zkoumání jejich ekologické bezpečnosti, vlivu na zdraví člověka, potenciální toxicita nebo alergické reakce pro člověka. Při přípravě GMO se přesně ví, jaký gen bude vložen a jaký nový protein bude rostlina produkovat, na rozdíl od konvenčního šlechtění, kdy je výsledek nepředvídatelný. V zemích EU jsou zároveň zakázány používat markerové geny rezistence k antibiotikům. V otázce GMO se zároveň využívá principu informovanosti veřejnosti a každý občan žijící v Evropě má právo vědět, jaké potraviny GMO obsahují. Výrobci mají povinnost umístit označení na etiketě či obalu výrobku. GMO plodinami jsou krmena také některá hospodářská zvířata. Očividně to vypadá, že GMO plodiny a potraviny jsou mnohem lepším tahem než jakýkoli konvenční potravinový výrobek, nicméně GMO plodiny a potraviny nejsou lepší než BIO. Označení BIO na výrobku je považováno za jedno z nejlepších označení potravin posledních let. Musíme si uvědomit, že GMO, konvenční potraviny i BIO dělají jen a jen lidé. Někteří to myslí upřímně a s láskou k přírodě a někteří tato označení mají v úmyslu jen zneužít za účelem zisku. To už je ovšem otázka pro pracovníky orgánů státní správy, aby na tyto potraviny pro člověka dohlíželi s nejvyšší možnou přísností.

Co může udělat konečný spotřebitel?

- Požadujme kvalitnější potraviny
- Chtějme vědět, co je v našem jídle
- Každým pípnutím zakoupené potraviny na pokladně dáváme svůj hlas tomu, co nám chutná
- Čtěme etikety na výrobcích
- Vařme si více jídla doma
- Kupujme české výrobky a z domácí produkce

Měřítkem se může stát počet nemocných lidí v nemocnicích. Pokud budeme šetřit na potravinách, zaplatíme za čas vysoké částky za léky. Budeme-li požadovat kvalitnější potraviny, budou se muset pro nás všechny vyrábět.

Zdroj: Brezina I., Zelená apokalypsa (Průvodce eko-strachem přelomu milénia), 151 – 170, 2009

Foto: Miroslav Nebeský

12.12.2011

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com