Přírodní produkty jsou prospěšné pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Jak zlepšit nervový systém, zbavit se špatného cholesterolu nebo posílit metabolismus tuků?

Možná už jste se někdy setkali s tím, že si vaši přátelé či známí zakoupili příšerně drahý doplněk stravy s obsahem látky s těžce vyslovitelným názvem fosfatidylserin. Mnoho lidí si jej velmi snadno může splést s fosfatidylcholinem (lecitinem). Proč právě tyto dvě látky, jaký je jejich význam a odkud se vlastně vzaly, si můžete přečíst v následujících odstavcích.

Odkud pochází fosfatidylserin?

Jedná se o glycerofosfolipid (fosfatid), který je obsažen v mozku živočichů, ale i v rostlinách. Podle zdroje se však liší obsahem mastných kyselin. Velkým rostlinným zdrojem je sója. Pokud je fosfatidylserin získáván ze sóji, obsahuje především PUFA (polynenasycené mastné kyseliny – EPA A DHA, linolová, α, ϒ – linolenová atp.), pokud je však získáván z bovinního (hovězího) mozku obsahuje ve zvýšené míře SFA (nasycené mastné kyseliny – palmitová, stearová, laurová atp.) a MUFA (mononenasycené mastné kyseliny – palmitolejová, olejová, eruková atp .) Pro člověka mají největší význam PUFA. Zbylé SFA a MUFA mohou ve zvýšené míře člověku spíše uškodit*. Jaký zdroj si tedy vybrat? Rostlinný fosfatidylserin nebo živočišný fosfatidylserin? Člověka ihned napadne hovězí mozek, a s tím BSE (nemoc šílených krav) a zvolí rozhodně rostlinný fosfatidylserin.

* Příklad za všechny může být kyselina eruková, která je obsažena v řepkovém oleji. Jedním z důvodů, proč se dnes řepka olejná pěstuje jako GMO, je právě eliminace kyseliny erukové, která je pro člověka toxická. Obsahuje tzv. glukosinoláty, které narušují funkci štítné žlázy. Při nákupu řepkového oleje proto dbejme na složení výrobku.

Odkud pochází fosfatidylcholin (lecitin)?

Opět se jedná o glycerofosfolipid (fosfatid), který je také rostlinného i živočišného původu. V případě rostlinného zdroje se opět jedná o sóju. Je získáván z výlisků semen sóji. Obsahuje přibližně 19-24 % SFA (kyselina palmitová a stearová), 9-11 % MUFA (kyselina olejová) a 62-69 % PUFA (z toho 56-60 % linolové kyseliny a 6-9 % α-linolenové kyseliny). Fosfatidylcholin je však také obsažen ve vaječném žloutku nebo v živočišných tkáních. Fosfatidylcholin je obsažen v lipoproteinech, zvláště v HDL tzv. „hodném cholesterolu“. Připomeňme, že opačný lipoprotein LDL  tzv. „zlý cholesterol“, trápí dnes téměř každou věkovou generaci, a proto potřebujeme HDL cholesterol, kde je právě již výše zmíněný fosfatidylcholin obsažen.

Jaký je rozdíl mezí fosfatidylserinem a fosfatidylcholinem?

Na první dojem podle původu dva velmi podobné fosfatidy, avšak rozdíl je významný. Liší se právě proto, že jeden z nich obsahuje v názvu aminokyselinu L-serin a druhý obsahuje vitamín cholin. L-serin je neesenciální aminokyselina, tj. člověk ji potřebuje, ale jeho organismus si ji umí vytvořit sám. Je důležitá pro metabolismus tuků, růst svalů a zvýšení imunity. Cholin je vitamín skupiny B. Je nedílnou součástí acetylcholinu (neurotransmiter - ester kyseliny octové s cholinem), který nám v organismu přenáší vzruchy mezi jednotlivými částmi nervového systému. Nedostatek cholinu způsobí nedostatek acetylcholinu a poruchu v CNS.

Jaké jsou kontraindikace příjmu fosfatidylcholinu a fosfatidylserinu?

U fosfatidylcholinu (lecitinu) nejsou popsány žádné kontraindikace, a proto je fosfatidylcholin (lecitin získaný ze sóji) velmi rozšířen a je součástí většiny potravinových výrobků. Na obalech potravin se sojový lecitin uvádí pod „éčkem“ E 322 a není důvod se znepokojovat, netrpíte-li alergií na sóju či ořechy. U fosfatidylserinu je kontraindikací naopak nebezpečí vzniku syndromu antifosfolipidových protilátek, což laicky řečeno znamená poruchu reprodukce, zejména spontánní potraty u žen! Nesmí být podáván dětem, ani těhotným či kojícím ženám! Fosfatidylserin je látka součástí doplňků stravy (nutraceutik) a je pro mnoho lidí navíc cenově nedostupný. V podstatě by se však dalo říci, že při nadměrném přísunu obou látek může dojít ke vzniku antifisfolipidových protilátek, a proto je spíše vhodnější přijímat obě látky v běžné potravě. Jak už kdysi dávno zmínil Paracelsus: „Každá látka může být jed, záleží však na dávce“.

Jak fosfatidylcholin a fosftatidylserin pomáhají lidem?

Fosfatidylcholin – využívá se k léčbě psychických poruch a depresních stavů, při diagnóze Alzheimerovy choroby, ekzémech, chorobách žlučníku, prevence stárnutí organismu.

Fosfatidylserin – dosud není zcela zřejmé, jak působí při demenci (Alzeheimerova typu), existuje názor, že přísun fosfatidylserinu může normalizovat obsah lipidů v mozku a vrátit tak neuronům jejich funkci, fosfatidylserin zvyšuje hladinu neutransmiterů (acetylcholin, serotonin, dopamin) u zvířecích modelů i u pacientů s Alzheimerovou chorobou, podílí se také na procesu srážení krve (zvyšuje aktivaci prothrombinu na thrombin), snižuje stres a může otupit vzestup KORTIZOLU A ACTH v průběhu intenzivní fyzické zátěže, významnou roli může hrát DHA (kyselina dokosahexaeová), která může zvýšit akumulaci fosfatidylserinu v buněčných membránách a bránit tak k buněčné smrti (apoptóza).

Vybereme si běžné potraviny nebo raději utratíme obrovské peníze za nutraceutikum?

Kolik dnes stojí sojové boby? Půl kilogramu lze zakoupit kolem 20 Kč, v BIO kvalitě do 30,- Kč. U BIO kvality máme jistotu, že sója navíc není GMO. Z výše uvedeného vyplývá, že jak fosfatidylcholin, tak fosfatidylserin se ze sojových semen získávají, a tak je jistě na místě pouvažovat i o SOJOVÉM OLEJI lisovaném za studena a nejlépe v BIO kvalitě. Budeme-li mít přísun správných potravin, nemusíme vydávat obrovské peníze za doplňky stravy, jejichž složky jsou mnohdy obsaženy v běžných potravinách. Stačí být pouze informován.

Zdroj:  Opletal, L., Přírodní látky a jejich biologická aktivita – svazek 1, Univerzita Karlova, 2010, 151-155
            http://lipidlibrary.aocs.org/

23.3.2012

 

contents ©2019 www.bionebe.cz | Standa-David.com