Biopotraviny a biokosmetika eliminují škodlivé látky pro lidské zdraví a jejich výrobou a koupí podporujeme zároveň lepší životní prostředí

Zapomeňme na chemii – uživí nás jen ekologické zemědělství

Kam se podíváme, všude po celém světě lidé přestávají věřit, že konvenční zemědělství spasí svět. Důvěra v aplikaci chemických látek na pozemky a vlastní zahrady čím dál více klesá. Vypadá to, že době, kdy se všechno stříká preventivně chemicky, aby škůdci nezničili úrodu, už brzy odzvoní úplně a nakonec se vrátíme přesně tam, kde jsme kdysi začali – k ruční práci za pomoci jen nezbytně nutné mechanizace. Kdysi totiž byly všechny produkty jenom BIO. Pojem ekologické zemědělství se rychle rozmáhá a lidé již nemají zájem kupovat plodiny nasáklé chemií, navíc skladované týdny i měsíce ve skladech a dávají stále větší přednost čerstvým výrobkům od místních drobných farmářů nebo si jídlo pěstují na zahradách sami. Škůdci si beztak nacházejí cestu, na chemické postřiky se stávají odolnými a lidé sami mají naopak akorát z postřiků podlomená zdraví a různé nemoci. Budeme se muset očividně smířit s tím, že příroda si stejně razí svou vlastní cestu a nějací lidé jí v tom nikdy nezabrání.

Dnešní zemědělství je předimenzované moderní mechanikou, a přesto nemají lidé na nic čas. Moderní technologie se pořizují přece proto, aby lidem ušetřily práci, ovšem ve skutečnosti jsou lidé přes veškerou mechanizaci v zemědělství na poli mnohokrát až do večera. Jak to? Lidé postupem času přicházejí na to, že i přes veškerou moderní mechanizaci s následným chemickým ošetřováním, se úrody a výnosy nezvyšují, spíše naopak – klesají a jsou nuceni díky zadluženosti na zemědělských strojích produkovat stále více a více plodin k prodeji, aby splatili půjčky na stroje, a tak pracují od rána do večera. Takže by se dalo říci, že moderní technologie si zemědělci pořizují proto, aby jim sice usnadnily práci, ale zároveň je dostávají do většího psychického napětí a stresu. Otázkou zůstává, komu to prospívá?

Po několika letech velkého očekávání konečně přicházíme na to, že tímto způsobem nejde do nekonečna udržet současnou zemědělskou potravinovou politiku. Už nám příroda pomalu začíná vracet plody naší práce – znečištěné ovzduší, unavená půda z permanentní aplikace chemických látek, půdní eroze, rostoucí počty úhynu volně žijících zvířat, přemnožení škůdci, na které již chemické látky nefungují a z toho všeho plynoucí stále vyšší počty civilizačních onemocnění (rakovina, cukrovka, migréna atp.). Kam až chceme zajít?

Chtěli jsme vyšší výnosy, chtěli jsme pohodlí a za pár desítek let zjišťujeme, že z toho nemáme ani jedno. Vyměnili jsme naše pohodlí za „něco“, co již dávno přestalo plnit svou funkci a očividně nám tento životní styl navíc poškozuje zdraví. Všude slyšíme, že počty civilizačních onemocnění stoupají. Nikde neslyšíme, že by se počty civilizačních onemocnění naopak snižovaly. Žijeme v době vysoké fyzické zátěže, psychického tlaku, emocionálního vypětí, nedostatečné spánkové hygieny a nadměrného hluku a navíc k tomu všemu konzumujeme chemicky ošetřované potraviny. Co čekáme? Klid, zdraví a pohodu? Kdepak, tímto způsobem ji nehledejme. Proč máme technologie, které nám mají šetřit čas a usnadnit život, když pracujeme od rána do večera, abychom splatili splátku na drahé stroje? Namísto procházky do přírody jdeme nakonec na dvouhodinový výlet s celou rodinou mezi regály do supermarketu, namísto pohybových aktivit zapínáme televizi, aby nám neunikl nějaký seriál, namísto zajímavé knihy zapínáme počítač, abychom se podívali na Facebook, zda náš „přítel“ neumístil na timeline nějakou zajímavost, namísto kulinářského vaření ve vlastní kuchyni hodíme pytlík s čímsi do vroucí vody nebo mikrovlnné trouby, abychom měli jídlo, namísto potravin nakoupíme všechno možné, jen ne potraviny, na kterých spíše šetříme atd. Tak to jde v našich životech už desítky let a čas každého z nás ubývá tryskovou rychlostí. Navzdory všem technologiím ovšem stále nemáme čas. Co je základem? Zpomalit a omezit činnosti, které ke svému životu vůbec nepotřebujeme! Člověk potřebuje zejména zdravý vzduch, přiměřený pohyb a zdravé jídlo.

Není žádný pochyb o tom, že postupem desetiletí dochází stále více k degradaci zemědělské půdy. Jak chceme na této půdě pěstovat plodiny pro jídlo a následné zdraví lidí? Nijak. Jde to rok od roku od deseti k pěti. Kdo udělal chybu? Odpověď je všem jasná – člověk! Přemýšlejme proto, jestli se na některé činnosti v pěstování plodin raději nevyplatí naše ruce a aplikace kompostu spíše než nákup drahých technologií s následnou aplikací podobně drahé chemie. Co nám to přinese? Určitě více manuální práce na čerstvém vzduchu, více pohybu, eliminaci obezity z neustálého vysedávání, klidnější spánek a pevnější zdraví. Ovšem, že některé zemědělské činnosti, se v dnešní době bez mechanizace neobejdou, ale vypadá to, že ještě čekáme, až někdo vymyslí stroj na sběr např. jahod nebo třešní. Až tak jsme si zvykli na přístroje a různé mechanické pomocníky, jejichž nákup nás pak ve spánku trápí, jak je zaplatíme. Počasí si mnohdy dělá, co chce a najednou jsme ve ztrátách a začarovaný kruh se uzavírá - potřebujeme další finanční pomoc, čekáme na zázrak!

Zaměřme se více na kompostování biologických odpadů

Nejen velkozemědělci, ale i drobní zahrádkáři by se měli naučit aplikovat vlastní kompost, namísto drahých synteticky vyrobených a drahých granulí. Surovin k výrobě vlastních kompostů máme všichni více než dost. Co bychom mohli kompostovat?

Trávu, seno, odpady ze zeleniny, výlisky z ovoce, piliny, stromovou kůru, listí, kaly z domácích čistíren odpadních vod, popel ze dřeva, starou trávu z louky, rašelinu, bahno z domácích jezírek, fekálie hospodářských zvířat (za podmínek, že neužívají žádné léky), mladou trávu, štěpku, hnůj, odpady z kuchyně (skořápky, slupky, použité čajové sáčky, vyluhované byliny atd.).

Kompostování každého z nás je velice jednoduchý způsob, jak nejen omezit podíl odpadů ze zahrad a domácností, ale také varianta, jak navrátit půdě chybějící živiny, aniž bychom kupovali synteticky připravovaná hnojiva.

Jak kompostovat?

Kdo má dostatečně velkou zahradu a má spousty organického odpadového materiálu, doporučujeme mu vybrat stinné místečko, ideálně o velikosti 1,5 m výšky, 2 m šířky a délku si zvolí sám dle vlastních možností. Kdo nemá místo pro kompost, využije nákupu kompostéru nebo kompostovacího boxu, kde doporučená výška boxů je taktéž 1,5 m výška. Domácí kompostování je možné provádět s pomocí jednoduchého nářadí (lopata, vidle, konev), nevyžaduje to žádný nákup drahé technologie a není potřeba taktéž žádný nákup podpůrných prostředků pro kompostování, protože při dodržení správných zásad, se kompost tvoří zcela sám. Kromě boxů se dají komposty zhotovit např. z cihel či nepotřebných dřevěných latí. Kompostéry mohou mít různé konstrukce a na bočních stranách je vhodné nechávat mezery či vyvrtat otvory pro přístup vzduchu. Komposty mohou být se dnem a nádobou, kam nám bude odkapávat vlhkost nebo naopak bez dna. Dvakrát ročně je vhodné kompost přehodit. Postačí obyčejné vidle, hrábě, lopata, což je náčiní přírodní posilovny každého člověka téměř zdarma a především chuť do práce. Řešením je také vermikompostování, a to i domácí, za pomoci žížal. Vlastní kompost mohou mít zkrátka všichni. Kdo kompostovat nechce nebo nemůže, může svými organickými odpady přispět na kompost jinému, který kompostování již provozuje. Stačí jen chtít. S chutí do toho!

9. 7. 2015

contents ©2017 www.bionebe.cz | Standa-David.com